Evropská iniciativa NO CAGE představuje jeden z nejvýznamnějších politických a společenských tlaků na změnu technologií chovu hospodářských zvířat za poslední dvě dekády. Jejím cílem je postupné omezení nebo úplné odstranění klecí v chovech prasnic, drůbeže a dalších druhů ve prospěch systémů, které umožňují zvířatům větší míru pohybu a projevu přirozeného chování. V oblasti chovu prasnic se tato iniciativa dotýká především porodních klecí, které se v Evropě využívají již více než 40 let.

Porodní klece byly zavedeny jako reakce na vysoké úhyny selat způsobené zalehnutím, agresivitou prasnic a obtížnou manipulací v otevřených kotcích. Postupně se staly technologickým standardem, který umožnil výrazné snížení úhynů selat, zvýšení bezpečnosti personálu, standardizaci pracovních postupů a optimalizaci prostoru a kapacity porodny. Současný tlak na welfare zvířat, podporovaný veřejností, nevládními organizacemi i částí odborné komunity, vede k hledání alternativních systémů, které by umožnily větší svobodu pohybu prasnic, aniž by došlo k dramatickému zhoršení produkčních ukazatelů. Technologie dočasné fixace prasnice (temporary crating) představuje kompromis mezi welfare požadavky a produkční realitou. Prasnice je fixována pouze po dobu nejrizikovějších fází pobytu na porodně (těsně před porodem, během porodu a prvních 3–5 dní po porodu). Následně se klec otevře a prasnice se může volně pohybovat v kotci. Tento systém má potenciál snížit stres prasnic a umožnit přirozené mateřské chování, přičemž očekávané zvýšení úhynů selat může být při zvládnutém managementu udrženo v přijatelných mezích.

První hodnocení chování prasnic ve šlechtitelských chovech

Ve spolupráci se Svazem chovatelů prasat jsme definovali stupnici s jejíž pomocí je možné zaznamenávat chování prasnic v rutinním provozu šlechtitelských chovů. Chování prasnic se sleduje při úkonech spojených s manipulací se selaty mezi 1. a 7. dnem po porodu u prasnic mateřských plemen. Při hodnocení se přihlíží k aktuálnímu zdravotnímu stavu prasnice.

V období od 1. 7. 2025 do 30. 6. 2026 bylo celkem hodnoceno 1834 vrhů s 1236 prasnicemi české bílé ušlechtilé (1529 vrhů, 1020 prasnic) a česká landrase (305 vrhů, 216 prasnic) v jedenácti chovech v klecové technologii ustájení. Z pozorování vyplynulo, že silný a více než silný neklid byl pozorován u 30 % vrhů, respektive u 36 % prasnic, přičemž pokusy napadnout ošetřovatele se vyskytovaly jen velmi vzácně (0,4 % vrhů; 0,6 % prasnic).

Porovnání s literaturou

Porovnání námi zjištěného chování prasnic na porodnách s ostatními autory je komplikované pro rozdílnost stupnic pro posouzení chování a metodických přístupů. Například Kecman a kol. (2022) hodnotili chování prasnic v technologiích s dočasnou fixací hned třemi testy. Simulovali reakci na ošetřovatele sáhnutím do hnízda umělou rukou (násadou s vycpanou rukavicí) 4. den po porodu při zavřené kleci. Dále 3. den po porodu (při zavřené kleci) a 10. den po porodu (při otevřené kleci) testovali reakci prasnice na nový objekt v neočekávané situaci (hozením ručníku směrem k prasnici během odpočinku), a reakci prasnice na běžnou proceduru čištění koryta. Většina prasnic vykazovala slabou reakci, silná reakce prasnice byla zaznamenána u 4 % prasnic při čištění koryta, u 4,5 % prasnic při ručníkovém testu a u 10,7 % prasnic při zásahu do hnízda. Zajímavé je, že reaktivnější chování bylo častěji zaznamenáno při otevřené kleci.

Podobné testy prováděli Baude a kol. (2023), kteří hodnotili vztah mezi agresivním chováním prasnic k člověku v kotcích s dočasnou fixací (do 5. dne po porodu). Hodnotili reakci prasnice na separaci selat 1. a 4. týden laktace se škálou (1: neagresivní do 5: extrémně agresivní). Většina prasnic vykazovala neagresivní chování (1 a 2 v uvedené škále: 86,7 %). Prasnice reagovaly agresivněji v 1. týdnu než ve 4. týdnu. Agresivní prasnice (skóre 3-5) vykazovaly vyšší ztráty selat (20,1 % versus 14,1 %). Autoři konstatují, že agresivní chování k lidem (příliš silná obranná reakce) nemůže být považováno za ekvivalent dobrého mateřského chování prasnic.

Více se dočtete v článku Ing. Elišky Žákové, Ph.D. (VÚŽV, v. v. i. Praha-Uhříněves, který najdete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.