Příznivé klimatické podmínky v posledních letech rozhodně nepatří k jistotám, na které by se agronomové mohli spoléhat. O to cennější jsou zkušenosti z podniků, které i v ročnících s výrazným srážkovým deficitem dokážou dosahovat špičkových výnosů. Příkladem je Zemědělské družstvo Všestary na Královéhradecku, kde se letošní průměrný výnos ozimé řepky vyšplhal na pozoruhodných 4,69 t/ha na celkové ploše zhruba 300 hektarů. Za tímto výsledkem stojí precizní agrotechnické načasování, které vedlo rostliny do zimy v perfektní kondici, a inovativní přístupy v ochraně rostlin, jež kombinují syntetické látky s přirozenými repelentními efekty rostlinných extraktů.

„Všechno je to o včasnosti a o startu, který rostlině dáte v prvních týdnech vývoje. V našich podmínkách se snažím mít řepku do 15. srpna v zemi, 20. srpen je pro nás absolutní strop. Začínáme sít okolo 9. až 10. srpna a jedeme technologií strip-till s přihnojením pod patu,“ vysvětluje agronom ZD Všestary Ing. Ladislav Chmelík. Vedle agronomické činnosti na 2500 hektarech všestarského družstva spravuje se svým otcem také rodinnou farmu o výměře 600 hektarů. Doma pěstují česnek, sladovnický ječmen, řepku a pšenici. Významnou část plochy zabírají osivářské porosty trav, jetele i pšenice. V minulosti množili sóju, bob nebo třeba špenát.
Co se týče ZD Všestary, z celkové plochy zemědělské půdy má 200 ha luk, na orné půdě pěstují zhruba 800 ha pšenice, 600 ha kukuřice, 70 ha cukrové řepy, 100 ha bobu na zrno pro dojnice, 100 ha slunečnice, 70 ha senážního jílku a 150 ha žita na zeleno před kukuřici. Podnik má silnou živočišnou výrobu, zhruba 900 dojnic, provozuje bioplynovou stanici a pěstuje zeleninu.
Nadmořská výška pozemků se pohybuje v rozmezí 260–360 metrů, půdy od lehkých po těžké, včetně „minutových“.

Do zimy musí jít řepka silná

Strategie časného výsevu v kombinaci se pásovým zpracováním půdy umožňuje efektivně hospodařit se zbytkovou půdní vlhkostí. Při zakládání porostů na rozteč řádků 45 cm využívají ve Všestarech nižší výsevky na úrovni 0,8 výsevní jednotky na hektar (přibližně 35 až 40 rostlin na m²). Cílem je zamezit vzájemné konkurenci rostlin v řádku a podpořit tvorbu mohutného kořenového krčku.
„Pokud porost přehustíte, rostliny si konkurují, vytahují se a nevytvoří dostatečně silný kořenový systém ani krček. Na podzim aplikujeme do 40 kg/ha dusíku, jak nám umožňuje legislativa,“ popisuje Ing. Chmelík. Podzimní regulaci růstu provádí dělenými vstupy s nižšími dávkami účinných látek, loni na podzim aplikovali třikrát. Tento postup zajišťuje, aby se do zimy nevytahovaly krčky a rostliny zůstaly pěkně přisedlé, současně vytvoří preventivní fungicidní clonu proti fomové hnilobě. Porosty tak do zimního období vstupují s průměrem kořenového krčku okolo 2,5 cm, což zaručuje vysokou mrazuvzdornost i při holomrazech a poškození asimilační plochy. Minulý rok měli i štěstí na dostatek srážek na podzim. Jarní mrazy v oblasti letos nebyly problematické, dosahovaly do –5 °C. „Protože byla řepka z podzimu nahnojená, startovala pomaleji. Na jaře totiž nejdříve začínají růst ty porosty, které nenačerpaly na podzim dostatek dusíku, a začínají ukazovat poupata. Ale moje porosty byly stále přisedlé, navíc ještě dobře zakryté, a mráz je nepoškodil,“ popisuje agronom. „Když jsou řepky hladové a jdou nahoru, tak je pak mráz roztrhá,“ shrnul svoje pozorování Ing. Chmelík.*