
Koncentrace vápníku udává, kolik ho se dostává do krmiva. Rozpustnost a velikost částic pomáhají určit, kdy se tento vápník stane dostupným během tvorby vaječné skořápky. Nosnice potřebují vápník po celý den, ale největší spotřeba nastává během tvorby vaječné skořápky, z velké části v období tmy.
Zdroj vápníku, který se rozpouští příliš rychle, může projít trávicím systémem dříve, než tato spotřeba dosáhne svého vrcholu. Nosnice se pak musí ve větší míře spoléhat na kostní dřeň. Zdroj, který se rozpouští příliš pomalu, nemusí v případě potřeby uvolnit dostatek vápníku. Vápenec je proto více než jen levný nosič vápníku. Jeho způsob uvolňování může ovlivnit kvalitu skořápky, kostní zásoby a přínos celého minerálního programu.
Laboratoře obvykle odhadují rozpustnost vápence tak, že vážený vzorek vystaví působení kyselého roztoku za kontrolovaných podmínek. Po uplynutí stanovené doby se nevyluhovaná zbytková hmota odebere, vysuší a zváží. Podíl, který se ztratí, se uvádí jako rozpustnost in vitro. Hodnota je užitečná pouze tehdy, je-li uvedena použitá metoda. Výsledek mohou ovlivnit koncentrace kyseliny, pH, teplota, míchání, doba inkubace i velikost částic. Jedna zveřejněná studie použila pětiminutové měření pro jemný vápenec a třicetiminutové měření pro hrubý materiál při pH 3. Výsledky získané různými postupy nejsou nutně srovnatelné. Velikost částic je důležitá, ale sama o sobě neposkytuje úplný obraz. V průzkumu 641 vzorků komerčního vápence se koncentrace vápníku pohybovala v rozmezí 33,3 % až 40,0 %. Rozpustnost jemných částic se pohybovala v rozmezí 18,8 % až 99,4 %, zatímco rozpustnost hrubých částic se pohybovala v rozmezí 23,2 % až 96,0 %. Velikost částic vysvětlovala pouze část této variability. Geologický původ, minerální struktura, pórovitost, obsah hořčíku a způsob zpracování mohou způsobit, že se produkty s podobnými profilem třídění budou rozpouštět odlišně.
Komerční příručky pro chov nosnic obvykle doporučují kombinovat jemný vápenec s hrubými částicemi o velikosti přibližně 2–4 mm. Doporučení jednoho chovatele se pohybují od přibližně 50 % hrubého vápence na začátku snášky až po 70 % u starších slepic. Jiný výrobce podobně zdůrazňuje významný podíl hrubé frakce, obvykle v rozmezí přibližně 1,5–4 mm. Jedná se o praktické výchozí body, nikoli o univerzální specifikace. Stále záleží na příjmu krmiva, věku hejna, krmném režimu, teplotě v chovných prostorách a naměřené rozpustnosti místního zdroje.
Ústřicové skořápky a jiné mořské vápníkové produkty mohou poskytovat hrubý vápník s pomalým uvolňováním, ale obsah vápníku, znečištění, celistvost částic a cena se mohou lišit. Stejně široké rozdíly mohou být i u zdrojů vápence. Vápník dodávají také fosforečnany vápenaté, ačkoli se vybírají především kvůli fosforu a měly by být zahrnuty do celkové minerální bilance.
Poultry World