Od inovativních technologií v chovu hospodářských zvířat přes cirkulární využívání zemědělských odpadů až po digitalizaci mléčné produkce. Mezinárodní ocenění Women in Ag Award 2026 představuje výjimečné ženy, které svými projekty přispívají k rozvoji moderního zemědělství. Letošního ročníku se zúčastnilo více než 170 kandidátek z 62 zemí. Slavnostní vyhlášení se uskuteční 11. listopadu na veletrhu EuroTier 2026 v Hannoveru.

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem žen v zemědělství. Cílem této iniciativy je zviditelnit jejich práci a zdůraznit význam, který mají pro produkci potravin, rozvoj venkova i zavádění inovativních technologií.

Na tuto iniciativu navazuje také ocenění Women in Ag Award, které již pátým rokem společně udělují Německá zemědělská společnost (DLG) a časopis Women in Ag Magazine. Mezinárodní odborná porota vybírá osobnosti, které se významně zasloužily o rozvoj zemědělství na regionální, národní nebo mezinárodní úrovni. Ocenění se uděluje ve čtyřech kategoriích: Zemědělství, Agropodnikání, Vzdělávání a Technologie a výzkum.

Hmyzí proteiny a digitalizace mléčné produkce

V kategorii Technologie a výzkum získala první místo rakouská podnikatelka a průmyslová designérka Katharina Ungerová, zakladatelka a generální ředitelka společnosti LIVIN farms. Více než deset let se věnuje vývoji technologií využívajících hmyz k přeměně organických vedlejších produktů na hodnotné bílkoviny, oleje a organická hnojiva.

Jejím nejvýznamnějším projektem je Hive PRO, plně automatizovaná modulární technologie pro průmyslový chov hmyzu. Systémy společnosti LIVIN farms dnes podle organizátorů zpracovávají více než 100 000 tun organických vedlejších produktů ročně. Technologie tak otevírá nové možnosti využití alternativních zdrojů bílkovin a přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky.

Druhé místo obsadila profesorka Dong Xiaoxia z Číny, která působí v Čínské akademii zemědělských věd. Ve svém výzkumu se zaměřuje na ekonomiku chovu hospodářských zvířat, udržitelnost produkce mléka a digitalizaci zemědělství. Během téměř dvaceti let vedla více než 60 výzkumných projektů. Její tým vyvinul národní zemědělskou informační platformu, kterou využívá přes 180 000 zemědělských podniků. Systém podporuje rozhodování na základě dat a přispívá ke zvyšování efektivity a environmentální udržitelnosti mléčné produkce.

Výzkum zdraví a welfare prasat

Z pohledu chovatelů hospodářských zvířat je mimořádně zajímavé třetí místo, které získala Mirjam Lechnerová z Německa. Vyrůstala na farmě zaměřené na chov prasat v Bavorsku a více než 16 let se zabývá zdravím, welfare a udržitelností živočišné výroby.

Významně se podílela na výzkumu syndromu zánětů a nekróz u prasat, známého pod zkratkou SINS (Swine Inflammation and Necrosis Syndrome). Tento syndrom zahrnuje zánětlivé a nekrotické změny postihující různé části těla prasat a představuje významnou problematiku z hlediska zdraví a welfare zvířat.

Lechnerová se zaměřuje především na převádění vědeckých poznatků do každodenní chovatelské praxe. Podílela se na vývoji vizuálních hodnoticích systémů, digitálních aplikací, vzdělávacích platforem i metod monitoringu využívajících termografii. Tyto nástroje pomáhají chovatelům, veterinárním lékařům a šlechtitelským organizacím při hodnocení zdravotního stavu zvířat a zlepšování podmínek jejich chovu.

Na třetím místě se společně s ní umístila také profesorka Amna Shoaibová z Pákistánu, která se zabývá biologickou ochranou rostlin. Její výzkum se soustředí na využití prospěšných mikroorganismů, biofungicidů a interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy při omezování rostlinných chorob.

Inovace v zemědělské praxi

V kategorii Zemědělství zvítězila Marianne van den Hoek-Huijbregtsová z Nizozemska, která společně s manželem hospodaří na 220 hektarech na ostrově Schouwen-Duiveland. Rodinný podnik se zde potýká s nedostatkem sladké vody a postupným zasolováním vodních zdrojů.

Ocenění získala především za projekt Freshwater Focus, systém umožňující zachycování, filtraci a podzemní ukládání dešťové vody pro pozdější využití při zavlažování. Jde o první plně funkční systém tohoto typu v nizozemské rostlinné výrobě, který vznikl z iniciativy samotných zemědělců. Technologie snižuje závislost podniku na externích zdrojích sladké vody a přispívá ke stabilizaci produkce.

Druhé místo získala keňská podnikatelka Lavender Odenyová, která rozvíjí komerční pěstování hlívy ústřičné v suché pobřežní oblasti Kilifi. Využívá přitom zemědělské odpady jako substrát a technologie s nízkými nároky na vodu a půdu. Její projekt dosud podpořil 120 zemědělců.

Třetí příčka patří Nizozemce Marlen Arkesteijnové, zakladatelce ekologické městské farmy v Rotterdamu. Prostřednictvím komunitou podporovaného zemědělství zásobuje zeleninou, ovocem a dalšími produkty více než 150 domácností.

Od bioplynu po technologie pro drůbežáře

V kategorii Agropodnikání zvítězila Ifeoma Okonkwová z Nigérie, spoluzakladatelka společnosti Ifgreen Industries & Investment. Její podnik zpracovává místní zemědělské plodiny a rozvíjí technologie pro využití organických odpadů k výrobě bioplynu, hnojiv a krmiv pro hospodářská zvířata. Od založení společnosti v roce 2016 vzniklo díky jejím aktivitám více než 3200 pracovních míst.

Druhé místo obsadila Nakalema Ann Assumptaová z Ugandy, zakladatelka společnosti HatchRite. Její projekt je zaměřen na vývoj a místní výrobu inkubátorů a odchovných zařízení pro drůbež. Cílem je zpřístupnit moderní technologie především drobným chovatelům a zlepšit spolehlivost produkce jednodenních kuřat. Prostřednictvím školení, technické podpory a komunitních líhní dosud pomohla více než 700 zemědělcům.

Třetí místo získala Valentyna Bolokhovská z Ukrajiny, spoluzakladatelka biotechnologické společnosti BTU. Její více než padesátiletá profesní dráha je spojena s vývojem mikrobiálních a enzymatických přípravků určených ke zvyšování úrodnosti půdy, podpoře rostlinné produkce a zavádění biologických technologií do zemědělské praxe.

Vzdělávání jako základ moderního zemědělství

V kategorii Vzdělávání zvítězila Valeriya Yudinová z Kazachstánu, která se více než 30 let věnuje přípravě odborníků pro zemědělství. Její iniciativa Digital Agroleaders propojuje studenty, univerzity, zaměstnavatele a technologické společnosti. Zaměřuje se především na digitální zemědělství, agronomii, techniku a závlahové systémy. Projekt reaguje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v agrárním sektoru a usnadňuje mladým lidem přechod ze studia do praxe.

Druhé místo získala Sharon Monethiová z Jihoafrické republiky, která rozvíjí model družstevního hospodaření založený na hydroponickém pěstování rostlin. Jeho cílem je umožnit zemědělskou produkci a ekonomickou soběstačnost také ženám a komunitám s omezeným přístupem k zemědělské půdě.

Na třetím místě se umístila María Victoria Blancová z Kolumbie, veterinární lékařka a odbornice na rozvoj venkova. Prostřednictvím nadace El Porvenir Ecological Foundation se věnuje obnově ekosystémů, ochraně vodních zdrojů a environmentálnímu vzdělávání. Její práce zahrnuje také rozvoj agrolesnických a silvopastevních systémů a odpovědného chovu hospodářských zvířat.

Ocenění předají na veletrhu EuroTier

Slavnostní předání cen Women in Ag Award 2026 se uskuteční 11. listopadu od 16 hodin na stánku DLG v hale 13 hannoverského výstaviště. Od 17 hodin bude následovat setkání iniciativy Female Agri Fellows, zaměřené na profesní spolupráci a sdílení zkušeností žen působících v zemědělství.

Letošní ročník ukazuje, že ženy se stále výrazněji prosazují nejen v samotné zemědělské výrobě, ale také ve výzkumu, vývoji technologií a řízení agrárních podniků. Zvláště projekty zaměřené na digitalizaci chovu, zdraví hospodářských zvířat a efektivní využívání vedlejších produktů dokládají, jak významnou úlohu mohou mít inovace při zvyšování udržitelnosti a konkurenceschopnosti živočišné výroby.*

Zdroj: DLG, tisková zpráva Women in Ag Award 2026. Další informace: www.dlg.org – Women in Ag Award