Na Šumavě a v německém Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků. Údaj vychází z monitoringu v projektu, na němž se podíleli vědci a zástupci národních parků Šumava a Bavorský les. Počet vlků v regionu stále stoupá. Uvedl to mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Ve vlčím roce 2024/2025 na sledovaném území o rozloze přibližně 2000 kilometrů čtverečních zjistil monitoring 38 vlků v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících jedinců. "Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky 11 vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači," uvedl Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

Skladba potravy vlka

Vědci z trusu vlků získávali také informaci o skladbě potravy. Největší podíl tvoří spárkatá zvěř, což jsou například jeleni a srnci. "Zajímavé je, že roste podíl bobra. Zatímco v minulosti tvořil jedno procento potravy vlka, nyní se pohybuje kolem tří až čtyř procent," uvedl Dvořák. Nárůst souvisí s častějším výskytem bobra v přírodě. Přibližně procento potravy vlka tvoří hospodářská zvířata.

Vlci pomáhají bránit přemnožení jelena

Vyšší počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese mění i některé myslivecké postupy. Zatímco v minulosti myslivci za rok odlovili 1000 jelenů, loni to byly jen 400. "Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat. A samozřejmě ideální stav by byl, pokud by myslivci nemuseli odlovit žádného jelena," řekl Dvořák. Vlci tak pomáhají bránit možnému přemnožení jelena, který způsobuje škody na stromech.*