Základem ochrany ozimých obilnin jsou preventivní agrotechnická opatření, mechanická regulace a herbicidní ochrana. Vzhledem k omezování některých účinných látek herbicidů nabývají mechanické zásahy (plečkování, prutové brány) v porostech na významu. Podzimní regulace plevelů v ozimech je důležitá již od počátku vegetace. Důvodů je celá řada. Účinnost aplikací herbicidů v raných růstových fázích plevelů je nejvyšší. Rychlá regulace plevelů zabrání odčerpávání živin a vláhy během odnožování a vytváří plodinám prostor k růstu a dalšímu vývoji. Zdravé a silné porosty ozimých obilnin bez plevelů lépe snášejí výkyvy počasí v zimním období. Na podzim dochází také k výraznému potlačení odolných, konkurenčně silných plevelů, jako pcháč rolní a pýr plazivý.

Ing. Jan Štrobach, Ph.D., doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.,

Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.

Oproti tomu jarní aplikace herbicidů spíše slouží k dočištění porostů, popř. cílí na některé netypické druhy plevelů, které nebyly podzimní ochranou zasaženy. Časně jarní aplikace jsou často limitovány náročnými povětrnostními podmínkami a rychlým růstem plodin a plevelů na začátku vegetace.

Vzhledem k vláhově příznivějším podmínkám na podzim jsou v porostech ozimých obilnin hojně využívány půdní herbicidy. Proto lze na podzim s vyšší účinností regulovat hlavní druhy ozimých plevelů, například ozimé trávy, ozimé plevele spodního patra nebo další odolné vzrostlejší druhy.

Ozimé trávy

Mezi významné ozimé trávy patří chundelka metlice. Ta v současnosti zapleveluje především ozimé obilniny a ozimou řepku, ale na mnoha polích je stále častěji pozorován i trend zaplevelování jarních obilnin. Problémem zůstává plošné šíření rezistentních populací vůči sulfonylmočovinám a dalším účinným látkám se stejným mechanismem účinku. Obdobné problémy jako s chundelkou metlicí jsou také s psárkou polní, která se problematicky vyskytuje pouze v několika oblastech České republiky.

Významné je zaplevelení sveřepem jalovým. Neudržované okraje polí jsou místy, odkud sveřepy často expandují na souvratě a odtud jsou roznášeny zemědělskou technikou dále po pozemku. Obdobně se šíří i sveřep měkký a stále častěji i sveřep střešní, který byl doposud na zemědělské půdě výjimkou. Vzhledem k rychlému vývoji rostlin sveřepů, omezenému spektru herbicidů vhodných k regulaci sveřepů v ozimých obilninách a nedostatečné regulaci při bezorebných způsobech zpracování půdy bývá regulace sveřepů nedostatečná.

Mrvka myší ocásek – tento dříve poměrně vzácný druh se na našich polích stále častěji stává velice nebezpečným plevelem, který dokáže zcela potlačit pěstovanou plodinu. Její šíření je podporováno vysokou generativní reprodukcí (jedna rostlina dokáže vytvořit až 350 odnoží), schopností odolávat suchu (jemné svazčité kořeny, úzké dlouhé listy) a přirozenou tolerancí k některým herbicidům. Vzhledem ke krátké životnosti semen v půdě (obvykle několik let) a malé hloubce, ze které jsou semena mrvky schopna vzcházet (max. 3 cm), je mj. snadno potlačována klasickou orbou.

Lipnice roční v našich podmínkách ještě donedávna patřila mezi méně významné plevele. Se změnami v technologiích pěstování plodin se stala významným plevelem u všech pěstovaných plodin. Jedná se o plevel, který jako jediný dokáže vytvořit i několik generací během vegetační sezóny. Po vzejití jsou rostliny schopny rychle vytvořit generativní orgány. Se stářím rostliny se snižuje i účinnost herbicidní ochrany.

Dvouděložné ozimé plevele spodního patra

Ze skupiny dvouděložných ozimých plevelů nižšího vzrůstu, které se prosazují ve spodních patrech porostů, jsou na polích významně zastoupeny např. hluchavky s dominancí hluchavky nachové, dále kakost maličký, violka rolní, rozrazily s dominancí rozrazilu perského, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka a ptačinec prostřední. V současnosti přibývá problémů i s těmito druhy. Subtilní vzhled těchto plevelů nutí pěstitele jejich škodlivost podceňovat. Tyto druhy však svůj drobný vzrůst nahrazují množstvím jedinců na ploše. Na zastoupení těchto plevelů v porostu se podílejí moderní technologie bezorebného zpracování půdy, neefektivní herbicidní ochrana především u půdních herbicidů v době sucha, nedostatečná regulace plevele v předplodině a přirozená tolerance k některým herbicidům, např. jak je dnes známo u kakostu maličkého, penízku rolního a dalších druhů.

Vzrostlejší druhy dvouděložných ozimých plevelů

Mezi celorepublikově rozšířené plevele spadající do této skupiny patří heřmánkovec nevonný. Heřmánkovec lze označit za rekordmana v generativní reprodukci, který je schopný vyprodukovat i více než 250 000 nažek. Tato produkce ho proto předurčuje do pozice významného plevele přesto, že heřmánkovité plevele jsou poměrně citlivé vůči většině běžně používaných herbicidů. Díky vysoké reprodukční schopnosti proto dokáže zaplevelovat všechny plodiny, zejména ozimé obilniny, ozimou řepku, okopaniny, víceleté pícniny, méně častý je v jařinách.

Svízel přítula patří mezi další významné plevele. Jeho rozšíření a škodlivost je spojena především s vysokým podílem ozimů v osevech, technologiemi bezorebného zpracování půdy a jeho biologickými vlastnostmi, jako je schopnost vzcházet i z větších hloubek půdy a etapovité vzcházení (v průběhu podzimu, zimy i jara), při kterém se část rostlin svízele může vyhnout herbicidní ochraně.

Zemědým lékařský představuje další obvyklý plevel. Jeho současný zvýšený výskyt je spojován s herbicidní ochranou, k níž je zemědým ve srovnání s ostatními běžně se vyskytujícími plevely méně citlivý.

Vytrvalé plevele

Pcháč rolní se vyznačuje vysokou vegetativní reprodukcí. Jedna rostlina pcháče rolního vzešlá ze semene dokáže během jedné vegetační sezóny vytvořit i několik metrů kořenových výběžků schopných regenerace, z nichž na povrch půdy vyrůstají desítky listových růžic s možností tvorby generativních reprodukčních orgánů. V našich podmínkách proto pcháč rolní patří mezi velmi nebezpečné plevele a jeho regulace by měla být zaměřena na celý komplex opatření. Opatření by mělo zahrnovat prevenci (důsledná regulace v předplodině), mechanické metody regulace a herbicidní ochranu. Po sklizni by měla následovat podmítka a kvalitní hluboká orba, která rostliny částečně vyčerpá, a samozřejmě herbicidní ochrana plodiny, při níž jsou poměrně účinné růstové herbicidy (2,4-D, MCPA). Při výskytu především pcháče rolního v porostech není radno tento druh podceňovat. V současnosti se k regulaci tohoto plevele využívají metody precizního zemědělství, při nichž jsou pomocí dronů zjišťována ohniska zaplevelení, tzv. hnízda, která jsou předmětem bodových aplikací herbicidů.

Pýr plazivý patří mezi nejhojnější vytrvalé druhy plevelů. V porostech využívá svých vysokých konkurenčních schopností a pomocí alelopatického působení dokáže omezovat vzcházení, růst a vývoj plodin i dlouho poté, co je rostlina zahubena. Regulace pýru plazivého zahrnuje obdobný komplex opatření, jako je tomu u pcháče rolního. Poměrně účinná je jeho regulace na zpodmítaných strništích pomocí konkurenčně silné strniskové meziplodiny, popř. využití neselektivních herbicidů s účinnou látkou glyfosát. Pýr plazivý oproti pcháči rolnímu zasahuje oddenky pouze do povrchových vrstev půdy, a proto je citlivější ke zpracování půdy klasickou hlubokou orbou.

Jílek vytrvalý dobře snáší sešlap, a proto ho lze převážně nalézt na intenzivně využívaných plochách často přejížděných těžkou mechanizací nebo mezi kolejemi na polních cestách. V našich podmínkách nepatří mezi významné plevele, ale v posledních letech jeho význam narůstá. K regulaci jílků v ozimech lze využít kombinace účinných látek herbicidů, jako jsou prosulfocarb, chlortoluron a flufenacet. U těchto látek však dochází k omezování jejich používání. Např. herbicidy s účinnou látkou flufenacet jsou v EU zakázány, ale v přechodovém období do 10. prosince 2026 lze spotřebovat jeho zásoby.*

Více informací naleznete v časopisu Úroda 10/2026.

Úvodní foto: Heřmánkovec nevonný patří ke vzrůstnějším druhům plevelů Foto Jan Štrobach