Za osm měsíců vegetačního období byly v Pardubickém kraji pouze dva měsíce srážkově nadprůměrné. Zároveň byly podle údajů meteorologů teploty o dva stupně vyšší než dlouhodobý průměr. To se letos negativně promítlo do výnosů obilovin a řepky, řekl novinářům předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje a viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha.

"Když jedete ráno na pole, máte 30 stupňů. A odpoledne na kombajnu je 43 stupňů. To jsem ještě nezažil. Výnosy jsou špatné. Je to o nervy z pohledu nákladů. Zemědělci dávali hnojiva, která nestojí málo. Vidí, že rostlina usychá a nedokáže hnojivo využít. Navíc nám v dubnu část úrody zmrzla," řekl Říha.

Nedostatek potravin podle něj letos nebude, toho se lidé bát nemusí. "Hlad nebude. Zatím. Kdyby náhodou se takový rok opakoval víckrát za sebou, zemědělci ale nebudou mít čím nakrmit zvířata. Pak je budou muset poslat na jatka," řekl Říha. Jestli porostou ceny potravin, Říha neví. Přál by si ale stabilitu cen, aby se nechovaly jako houpačka, kdy máslo jednou stojí 20 korun a pak zdraží na desítky korun.

Ukázala se rizikovost zemědělského podnikání

Letošní sklizeň výrazně ukázala rizikovost zemědělského podnikání. Zemědělce od jara trápilo sucho a mrazy, v létě pak vedra a nedostatek vláhy. Pozdější deště už způsobené škody většinou nenapravily. Ztráty v zemědělství v celém Česku jsou 25 miliard korun, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Výkupní ceny jsou na úrovni před 20 lety, je potřeba změnit společenskou debatu, uvedli zástupci zemědělských organizací. Podle místopředsedy Zemědělského svazu ČR a předsedy představenstva ZD Sloupnice Jaroslava Vaňouse jsou proto regionální producenti pod velkým tlakem. Maloobchodní trh se změnil, řetězce lákají na velké slevy, kdy mléko, máslo nebo maso nabízejí podle něj hluboko pod výrobní cenou.*