Ztráta ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily letošní jarní mrazy, bude přes 1,3 miliardy korun. Škody přes 80 procent má v Česku téměř polovina z 10 305 hektarů profesionálních sadů. Největší škody jsou u jablek. Uvedl to  předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců v roce 2025. Škody vycházejí z dat škodních komisí Ministerstva zemědělství, které postižené podniky v minulých měsících navštívily.

Druhá nejnižší sklizeň v novodobé historii

Propad úrody ovocnáři letos odhadují asi na 64 000 tun ovoce z běžných přibližně 140 000 tun. Z dlouhodobého pohledu by mělo letos jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Nejnižší sklizeň za posledních 100 let byla kvůli jarním mrazům v roce 2024 ve výši 48 058 tun, loni sklizeň činila 146 243 tun. Ludvík má obavu, že ovocnáři na ztráty zareagují dalším snížením ploch ovocných sadů. Za posledních deset let v Česku ubylo přes 7000 hektarů sadů, tedy přes 40 procent ploch. Největší úbytek byl v době energetické krize v letech 2022 a 2023, kdy navíc pod tlakem levné produkce z Polska klesly farmářské ceny jablek. Poškození z mrazů přes 80 procent je u 4712 hektarů, poškození mezi 50 až 80 procenty má 2112 hektarů sadů a poškození mezi 30 až 50 procenty je u 935 hektarů. Od nuly do 30 procent jsou škody asi u 2600 hektarů. Škody nahlásilo zhruba 470 podniků z přibližně 700. "Ze škodních protokolů vyplynulo, že největší škoda je u jablek, kde ztráta na tržbách činí asi jednu miliardu korun," uvedl Ludvík. Ovocnáři věří, že na škody dostanou podporu z Evropské unie, která jim umožní udržet hospodaření a založit novou úrodu. Po mrazech roku 2024, kdy ztráty dosáhly asi 1,45 miliardy korun, ovocnáři dostali od Evropské unie a státu kompenzace přes 400 milionů korun.

Česká republika podle dřívějšího vyjádření Ministerstva zemědělství žádost o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy již zaslala. Obdobně učinily například Polsko a Maďarsko. Evropská komise by kompenzace měla řešit na podzim. Peníze za letošní jarní mrazy by tak ovocnáři po další administraci mohli dostat začátkem jara 2027. "Evropská pomoc tak nyní stále není jistá a tak vedeme s Ministerstvem zemědělství diskusi o případné pomoci i z národních zdrojů, buď jako samostatnou podporu nebo jako zdroj ke spolufinancování možné evropské pomoci," uvedl Ludvík. V podnicích nyní podle něj jde naplno sklizeň jablek, končí sklizeň švestek a hrušek. Do konce října by mělo být všechno ovoce sklizeno. Definitivní bilance letošní sklizně bude k dispozici na začátku ledna 2027.*