V odchovu telat se často opakuje několik známých pravd: tele potřebuje kvalitní kolostrum, sucho, čistotu, dostatek mléka a dobrou každodenní kontrolu. Většina chovatelů s tím bude souhlasit. Přesto se při návštěvách farem ukazuje, že právě v těchto „samozřejmých“ krocích vznikají největší rozdíly. Ne proto, že by lidé nechtěli dělat svou práci dobře. Často proto, že na farmě chybí jednotný systém. O poznatky týkající se odchovu telat se s námi podělila Ing. Jana Vachoušková ze společnosti Sano-Moderní výživa zvířat, spol. s r. o.

Jak říká Ing. Vachoušková, jedná se například o situace, kdy jedna směna napájí tele hned po narození, druhá až po dokončení jiné práce. Jeden pracovník měří kvalitu kolostra, jiný se spoléhá na odhad. Někdo porodní kotec připraví dokonale, jiný ho pouze dostele. A pokud se na farmě střídají různé směny, noví pracovníci nebo lidé různých národností, nestačí spoléhat na ústní domluvu. Právě zde začíná být zásadní otázka pracovních protokolů: co přesně se má udělat, kdy, jak a proč.

Z této myšlenky vychází projekt Mission Calf. Jeho cílem není pouze předat další odborné informace, ale pomoci farmám převést současné poznatky do praxe. Mission Calf připravuje sérii pěti vzdělávacích modulů zaměřených na klíčová období odchovu telat a mladého skotu. První modul se bude věnovat období od 60 dnů před porodem do 14 dnů života telete. Chovatelé se na něj mohou těšit v listopadu letošního roku, a to i za účasti zahraničních odborníků.

Hlavní myšlenka projektu je jednoduchá: zdravé tele = zdravá budoucí dojnice. Ale cesta k tomuto cíli se neodehrává jen v teoretických doporučeních. Odehrává se v každodenní rutině farmy. V tom, zda všichni pracovníci postupují stejně. V tom, zda se důležité kroky měří, zapisují a vyhodnocují. A také v tom, zda je farma ochotná upravovat své postupy podle nových poznatků.

Jaká jsou aktuální doporučení pro odchov telat? Jsou stále stejná?

Odchov telat se v posledních letech výrazně posouvá. Dříve se mnoho doporučení zaměřovalo hlavně na to, aby tele neonemocnělo. Dnes víme, že dobrý odchov nemá znamenat jen přežití bez průjmu nebo zápalu plic. Má znamenat intenzivní a zdravý růst, dobrý vývoj imunity, časný rozvoj bachoru a přípravu jalovice na dlouhý produkční život.

Typickým příkladem je kolostrum. Základní pravidlo „rychle, hodně, čistě a kvalitně“ stále platí. První dávka kolostra by měla přijít co nejdříve po narození, ideálně do jedné hodiny. Množství by mělo odpovídat přibližně 10 až 12 % živé hmotnosti telete, tedy u většiny telat 3 až 4 litry. Kvalitu je vhodné měřit refraktometrem a jako praktická hranice se běžně používá hodnota Brix 22 % a více.

Současně se ale ukazuje, že nestačí řešit pouze množství protilátek. Stále větší důraz se klade také na hygienu získávání kolostra, rychlost jeho zchlazení, bakteriální kontaminaci, způsob skladování a správné podání. Kolostrum může mít výbornou hodnotu Brix, ale pokud je bakteriálně znečištěné, jeho přínos se snižuje a pro tele může představovat riziko. Právě proto musí být kolostrální management popsán tak, aby mu rozuměl každý pracovník na farmě.

Jak se díváte na období zaprahnutí a okolo porodu?

Podobně se vyvíjí i pohled na okoloporodní péči. Suchostojná kráva už není vnímána jako zvíře „mimo produkci“. Naopak. Období stání na sucho rozhoduje o startu další laktace, zdraví krávy po porodu i vitalitě narozeného telete. Jak už před lety výstižně zaznělo od Dr. Gerstädta: nová laktace začíná okamžikem zaprahnutí. Můžeme použít i heslo: Suchostojná kráva jako začátek odchovu telete.

Výživa pro zvířata v období stání na sucho musí mít jasný cíl. V případě dvoufázové varianty, tzn. po zaprahnutí přibližně od 60. do 2.1 dne před porodem, chceme udržet stabilní kondici, podpořit bachor a nepřekrmovat energií. V posledních třech týdnech před porodem chceme krávu připravit na porod, hladký start laktace a předejít případným metabolickým potížím.

Velkým samostatným tématem je prevence hypokalcémie, tedy nedostatku vápníku kolem porodu. Klinická mléčná horečka je viditelný problém, ale ještě častější je skrytý nedostatek vápníku. Kráva s nízkou hladinou vápníku hůře vstává, hůře žere, má slabší svalovou činnost dělohy i bachoru a je náchylnější k dalším onemocněním.

Strategie prevence musí vycházet z rozborů krmiv a spolupráce s výživářem a veterinářem. Někde může být vhodná práce s aniontovými solemi, jinde může velmi dobře fungovat systém jednotné krmné dávky.

Základem výživy v období stání na sucho je kvalitní objemné krmivo, dostatek účinné vlákniny, stabilní struktura dávky a pravidelný přístup ke krmivu. Krávy nesmí dostávat jen to, co zbylo po laktaci. Suchostojná dávka je stejně strategická jako dávka pro vysokoužitkové dojnice.

Důležitá je také voda. Někdy se o ní mluví méně než o minerálech, ale bez vody kráva nebude žrát. Napáječky musí být čisté, dostupné a s dostatečným průtokem. V létě je třeba myslet na tepelný stres i u suchostojných krav. Ventilace, stín, dostatek vody a suché ležení patří i do této skupiny. Suchostojná kráva netrpí horkem méně jen proto, že zrovna nedojí.

Co rozhoduje v období porodu a prvních hodin telete?

Dalo by se říci, že detaily.

Porodní kotec je první prostředí, se kterým se tele setká. Pokud se narodí do čisté a suché slámy, dostává lepší start. Pokud se narodí do vlhkého, znečištěného nebo přeplněného prostoru, jeho imunitní systém je zatížen ještě dříve, než dostane první dávku kolostra.

Porodní kotec nemá být boxem pro nemocná zvířata ani skladem pomůcek. Má být čistý, suchý, klidný a dobře nastlaný. Individuální porodní kotec by měl mít přibližně 12 až 16 m² na krávu. Ještě důležitější než samotné číslo je ale funkčnost: kráva musí mít prostor si lehnout, vstát, otočit se a porodit bez stresu.

Po narození telete běží čas rychle. První úkoly jsou jednoduché, ale nesmí se odkládat: zkontrolovat dýchání, osušit tele, ošetřit pupek a podat kolostrum. Mokré tele rychle ztrácí teplo. Neošetřený pupek je otevřenou bránou pro infekci. Opožděné kolostrum znamená horší využití protilátek.

Znovu se dostáváme k pracovním protokolům. Pokud má každý pracovník jiný postup po narození telete, výsledky budou kolísat. Pokud je postup jasně popsaný, proškolený a kontrolovaný, zvyšuje se šance, že každé tele dostane stejně dobrý start. To si můžeme ověřit kontrolou hladiny bílkoviny ze séra, hodnot nad 55 g/l (≥ 8,4 % Brix) by mělo v takovém případě dosáhnout vice jak 90 % telat.

Jak vnímáte období prvních 14 dnů života telete?

Rozhodně nejde jen o to, aby tele neonemocnělo.

První dva týdny života jsou období, kdy se chyby rychle sčítají. Tele ještě nemá plně rozvinutou vlastní imunitu, snadno ztrácí teplo a citlivě reaguje na hygienu prostředí i kvalitu napájení. Ustájení musí být suché, čisté, dobře větrané, ale bez průvanu v úrovni ležícího telete.

Mléčná výživa má podporovat růst, ne pouze udržet tele při životě. V prvních dnech by tele mělo dostávat minimálně šest litrů mléka nebo kvalitní mléčné krmné směsi denně, v intenzivnějších programech osm litrů a více podle systému farmy. Důležitá je stálá teplota nápoje, správná koncentrace, čisté pomůcky a pravidelnost. Při napájení se běžně doporučuje teplota přibližně 40 °C.

Od prvních dnů má mít tele přístup k čisté vodě a čerstvému starteru. Voda není zbytečná jen proto, že tele pije mléko. Pomáhá návyku na starter a podporuje vývoj bachoru. Starter musí být chutný, čerstvý a podávaný v malém množství, které se pravidelně obměňuje.

Ani tady nejde pouze o odborné doporučení. Jde o každodenní provedení. Kdo vymění vodu? Kdo zkontroluje starter? Kdo pozná, že tele pije pomaleji než včera? Kdo změří teplotu podezřelému teleti? A kde se to zapíše? Bez odpovědí na tyto otázky se i správná doporučení v praxi snadno ztratí.

Proč se Mission Calf zaměřuje na protokoly?

V posledních měsících probíhají ve spolupráci s firmami Eurofarm systems a MSD Animal Health na farmách audity zaměřené mimo jiné na management telat a mladého skotu. Právě tyto audity ukazují, jak důležité je mít správně nastavené a zavedené pracovní protokoly. Farmy často vědí, co by se mělo dělat. Rozdíl je ale v tom, zda se to opravdu děje stejně každý den, na každé směně a u každého telete.

Tam, kde jsou procesy jasně popsané, proškolené a pravidelně kontrolované, je progres rychlejší a lépe měřitelný. Je možné sledovat, kolik telat dostalo kolostrum do jedné hodiny, jaká byla jeho kvalita, kolik telat mělo problém s pupkem, jaká je nemocnost v prvních týdnech nebo zda se zlepšuje přírůstek. Bez dat a jednotného postupu se farma často pohybuje jen v dojmech.

Pracovní protokol není složitý dokument do šanonu. Má to být praktický návod pro lidi v provozu. Krátký, srozumitelný, ideálně doplněný checklistem. Má říkat: udělej toto, v tomto pořadí, tímto způsobem, zapiš výsledek a při této situaci volej odpovědnou osobu. Síla protokolu se pozná jednoduše: funguje i o víkendu, v noci, při střídání směn a s novým pracovníkem.

Na farmách dnes pracují lidé s různou zkušeností, různým jazykem i různým vztahem ke skotu. O to důležitější je, aby klíčové postupy nebyly závislé pouze na jednom zkušeném člověku. Pokud má farma dobře nastavené procesy, chrání tím zvířata, personál i ekonomiku provozu.

Co mohou chovatelé od projektu očekávat?

Mission Calf nechce být pouze sérií odborných přednášek. Cílem je otevřít témata, ve kterých se doporučení v posledních letech posouvají, ukázat nové poznatky a společně hledat cestu, jak je převést do běžného provozu farmy.

První modul, jak již bylo řečeno, se zaměří na období od 60 dnů před porodem do 14 dnů života telete. Tedy na čas, kdy se propojuje péče o matku, porodní management, kolostrum, první mléčná výživa, ustájení a každodenní kontrola telete. Právě v tomto období se často rozhoduje o tom, zda tele dostane pouze „přijatelný“, nebo skutečně silný start do života.

Součástí modulu budou nejen odborné souvislosti, ale také praktický pohled na pracovní protokoly a jejich využití na farmách. Smyslem není přidávat další administrativu. Smyslem je pomoci vytvořit systém, který lidem práci usnadní, sjednotí důležité postupy napříč směnami a telatům dá vyrovnanější start. Dá se to shrnout slovy „Od informace k implementaci“.

Každá farma má své silné stránky, své limity i své zaběhnuté postupy. Mission Calf chce na tyto postupy navázat, podívat se na ně v souvislostech a ukázat, kde mohou i malé změny přinést viditelný posun. Na všechny, kteří chtějí o odchovu telat přemýšlet právě tímto způsobem, se budeme v únoru příštího roku těšit.*