Čtvrtek 29. říjen 2026svátek má Silvie
V kontextu současných klimatických změn a narůstajících legislativních omezení v ochraně půdy se čirok profiluje jako jedna z perspektivních plodin pro české zemědělství. Pro agronomy představuje unikátní nástroj, jak čelit dlouhodobému suchu a zároveň efektivně hospodařit i na horších půdách. Z hlediska využití nabízí tato plodina širokou škálu možností od siláže pro skot i bioplynové stanice, přes senážování až po produkci zrna i jako meziplodina.
Především o možnostech a přednostech pěstování čiroku jsme v reportáži hovořili s agronomem Janem Chroustem ze Statku Kravaře, a. s., obchodním zástupcem firmy Agrofinal, spol. s r. o., Jiřím Pelcem a ředitelkou této společnosti Ing. Henriettou Dolinskou.
Jak zmínil Jiří Pelc, čirok vyniká schopností přerušit vegetaci v období největšího srážkového deficitu a chladu. Po příchodu vláhy a tepla okamžitě regeneruje, což mu v současných suchých letech dává náskok před kukuřicí. Z pohledu výživy zvířat je u čiroku klíčovým benefitem vysoká stravitelnost vlákniny; díky nižšímu obsahu ligninu zvířata zkonzumují celou rostlinu beze zbytků. Navíc jsou výrobní náklady na pěstování čiroku o 20 až 50 % nižší než u kukuřice, což z něj činí vysoce ekonomickou komponentu krmné dávky. Za splnění legislativních podmínek čirok poslouží také jako efektivní protierozní plodina na svažitých pozemcích.
Statek Kravaře, a. s., patří pod Farmu Blíževedly, s. r. o., která je součástí skupiny Spojené farmy, a. s. Hospodaří na rozhraní Litoměřicka a Českolipska v průměrné nadmořské výšce 300 metrů. Půdy jsou zde heterogenní – od hlinitopísčitých po těžší jílovité, vesměs kamenité. Podnik obhospodařuje celkem 1200 ha zemědělské půdy, z čehož 1077 ha připadá na ornou půdu, zbytek tvoří louky. V rostlinné výrobě se zaměřují na ozimou pšenici (letos 120 ha), ozimý i jarní ječmen (150 a 100 ha), řepku (110 ha) a kukuřici (250 ha), která slouží jako krmivo pro skot i pro bioplynovou stanici. V letošní sezóně docílili na Statku Kravaře u ozimého ječmene 7,1 t/ha, u pšenice 6,2 t/ha, u řepky 3,47 t/ha a u jarního ječmene 4,56 t/ha. V živočišné výrobě se farma specializuje na chov 250 dojnic plemene holštýn s denní produkcí přibližně 8000 litrů mléka. Díky chovu skotu farma aplikuje pravidelně 30 tun hnoje na hektar a pole oře. Součástí podniku je také bioplynová stanice o výkonu 550 kW, která k provozu využívá kejdu, kukuřičnou siláž, senáže a biologické odpady.
Jak vysvětlil Jan Chroust, o zavedení čiroku do osevního postupu uvažuje především z důvodu nutnosti splnění protierozních opatření na svažitých pozemcích. Čirok lze zasít v úzkému řádku (12,5 cm) a využít i jako dosev do meziřádků kukuřice. Kromě protierozního přínosu je zde i aspekt nutriční stability. Jak uvedl zástupce společnosti Agrofinal Jiří Pelc, čirok dokáže v nepříznivých letech podržet optimální výživové parametry, zatímco kukuřice rychle zasychá a ztrácí kvalitu. Čirok v krmné dávce skotu chutná díky vyššímu obsahu cukrů.
Zemědělci mají někdy obavy z toxicity čiroku, konkrétně z obsahu glykosidu dhurrinu, který se v rostlině mění na kyselinu kyanovodíkovou. Jiří Pelc však tyto obavy mírní agrotechnickými fakty: kyanidová složka je v nebezpečné koncentraci pouze v mladých rostlinách do výšky zhruba 40 cm. „V momentě, kdy čirok sklízíme na senáž při výšce 130 až 160 cm, nebo na siláž v mléčné zralosti zrna, jsou hodnoty těchto látek na úrovni, která je pro zvířata bezpečná,“ uvedl Jiří Pelc. Poměr v krmné dávce pro dojnice je přibližně 8 kg čirokové siláže jako doplněk k 25 kg kukuřičné siláže. U výkrmu nebo u mladého skotu může být podíl čiroku v krmné dávce i vyšší. Jiří Pelc upozornil, že čirok má sice o 20 % nižší energetickou hodnotu než kukuřice, ale díky stravitelné vláknině zlepšuje fermentaci v bachoru i v digestoru bioplynové stanice, snižuje riziko bachorové acidózy. Při využití čiroku jako meziplodiny je přínosem pro pěstitele fumigační efekt s aktivním potlačením háďátek a některých půdních patogenů.
Společnost Agrofinal ve spolupráci se Statkem Kravaře založila u obce Taneček poloprovozní odrůdový pokus s 11 hybridními zrnovými a silážními odrůdami čiroku, včetně novinek z evropského katalogu. Předplodinou byla kukuřice. Pozemek původně určený pro pšenici byl po konzultaci Jana Chrousta s hlavním agronomem Spojených farem Petrem Novotným vzhledem k mokrému podzimu využit pro pokus s čirokem. Setí čiroku proběhlo obilnou sečkou v první dekádě května do půdy prohřáté na více než 12 °C. Celý pokus je vedený technologií s minimálními vstupy. „Je to zkouška se vším všudy – porosty jsou bez herbicidního ošetření a bez vyhnojení minerálními hnojivy,“ podotkl agronom. I přes výrazný deficit srážek (pouze 190 mm) vypadaly porosty čiroku v polovině srpna vesměs velmi pěkně.
„Mým favoritem v pokusu je hybrid Bovital jako materiál vhodný pro senáže i siláže. Už pár dní po seči znovu obrůstá,“ pochválil Jan Chroust. Jak podotkl Jiří Pelc, jde o raný hybrid vhodný pro dvojí seč. Velmi pěkně vypadal také porost osvědčené hybridní odrůdy Styx. Jde o mohutný silážní typ čirok pro skot i bioplynové stanice, dosahující vysoké produkce hmoty a stravitelné vlákniny. I bez hnojení prokázal obdivuhodný vzrůst a v ideálních podmínkách dosahuje výšky až čtyř až pěti metrů. Velmi nadějně na pokusné lokalitě vypadal také hybrid Premio. Jde o zrnový hybrid s červeným zrnem, který vyniká svou raností a stabilním výnosem. V pokusu jsou zařazené také robustní silážní hybridy Sauri a Argensor, které v minimalistických podmínkách pokusu potvrdily svou odolnost vůči stresu ze sucha. U obce Taneček testují také velmi raný zrnový hybrid Arctic, který v českých podmínkách dozrává reálně za 90 až 110 dnů.
Vedle popisovaných odrůd procházejících intenzivním testováním nabízí Agrofinal ve svém portfoliu pro rok 2026 již osvědčené hybridy. Z hybridů silážního typu jmenujme Emeraude, které je kromě krmivářství využitelné též pro výrobu bioetanolu. Segment BMR silážních čiroků zastupuje středně raný hybrid Arigato s výbornou stravitelností. Zajímavou alternativou je též hybrid Aneto, který je výborně uplatnitelný jako meziplodina. Nechybí ani zrnové čiroky, které lze využít v potravinářství, krmivářství i výrobě bioetanolu. Agrofinal v roce 2026 nabízí hybrid Foehn s oranžovou barvou zrna a Arabesk s bílými zrny.
Článek najdete také v Zemědělci v regionu pro Ústecký kraj 2026.
