Celosvětově byly identifikovány stovky až tisíce druhů hmyzích škůdců a roztočů, které napadají nejen skladované zemědělské komodity, ale také produkty z nich vyráběné, jako jsou potraviny, krmiva nebo osiva. Řada těch nejvýznamnějších druhů patří mezi kosmopolitní škůdce. Patří sem zejména pilousi, korovníci, lesáci, potemníci, ale také zavíječi a celá řada druhů pisivek a roztočů. Jejich šíření je často způsobeno exportem napadených komodit nejen mezi kontinenty, ale také mezi jednotlivými sklady v rámci jedné země.

Důležitým negativním aspektem je také šíření rezistence k používaným insekticidním přípravkům. Rezistence se začíná objevovat i v našich skladech. Pokud dojde nejen k šíření, ale také k zesílení rezistence podobně jako v jiných zemích, tak můžeme očekávat problémy s účinností používaných přípravků, nejen jako protektantů, ale také fumigantů. To bude mít za následek snižující se účinnost i těch ošetření, která dnes považujeme v praxi jako standard. Tématem se v Úrodě č. 9/2026 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Radek Aulický, Ph.D. (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.; Tým ochrana zásob před skladištními škůdci.)

Jaké jsou možnosti ošetření?

V praxi jsou často využívány insekticidní přípravky pro ošetření napadených komodit. Nejčastěji je využíváno zaplynování – t.j. ošetření pomocí přípravků s účinnou látkou fosfidu hlinitého. Výhodou těchto přípravků je likvidace škůdců a jejich vývojových stádií ukrytých také uvnitř zrn. Tento způsob ošetření označujeme jako fumigační restriktivní opatření, které je považováno za rychlý a účinný zásah. Na druhou stranu využití přípravků aplikovaných v nízkých dávkách přímo na zrno při naskladnění můžeme považovat za preventivní opatření. Tyto reziduální přípravky účinkují poměrně dlouhou dobu – několik měsíců až jeden rok. Další možností jsou metody nechemické, jako využití čištění zrna společně s aspirací nebo sušáren a zvýšených teplot pro dezinsekci. Ovšem je nutné upozornit, že tyto metody nemusí vždy dosahovat potřebné účinnosti; zejména využití sušáren a vyšších teplot je závislé na dodržení přesně daných podmínek, jako například dostatečně vysoká teplota, prohřátí celé masy obilí a dodržení potřebné expozice

Pro ošetření napadených zemědělských komodit existují stále možnosti využití chemických přípravků. Bohužel v případě potravin nebo krmiv tyto možnosti nejsou. Proto je důležité hledat nové alternativy, které by mohly být využity i pro ošetření těchto produktů a při tom zajistily kvalitu a bezpečnost vyžadovanou v současné době celospolečenskou poptávkou, uvádí autor.*

Úvodní snímek: Pilous černý (Sitophilus granarius) – primární škůdce Foto Radek Aulický