Na údržbu vodních toků, protipovodňovou nebo protierozní ochranu poskytla loni ministerstva 12,8 miliardy korun, což je o miliardu více než v roce 2024. Vyplývá to z takzvané Modré zprávy o stavu vodního hospodářství v ČR, kterou včera projednala vláda. Ministerstvo zemědělství (MZe) se na uvedené sumě podílelo částkou zhruba 4,4 miliardy korun, zhruba o 921 milionů Kč více než předloni. Nejvíce poskytlo Ministerstvo životního prostředí, a to 7,6 miliardy korun, což ale představuje meziroční pokles o 838 milionů. Ministerstvo dopravy přispělo na vodní hospodářství 790 miliony korun, meziročně o 55 milionů více.

Méně na vodohospodářskou vědu a výzkum

Financování vodohospodářské vědy a výzkumu se meziročně snížilo zhruba o třetinu na 324,2 milionu korun. Loni vzrostla délka vodovodní i kanalizační sítě, spotřeba vody na osobu za den už druhým rokem rostla.

"Funkční a efektivní vodohospodářská infrastruktura patří mezi základní předpoklady pro zajištění kvalitního života obyvatel i ochranu životního prostředí. Dlouhodobě proto podporujeme investice do vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod i opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině a jsou připravená včas reagovat na projevy klimatické změny," uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán. Podle údajů Státního pozemkového úřadu vznikla ke konci loňského roku vodohospodářská opatření na ploše přes 11 hektarů, o asi 20 hektarů méně než předloni. Protierozní opatření vznikla na ploše 2,5 hektaru, ekologická opatření byla provedena na ploše 38 hektarů.

Rok 2025 byl na území ČR teplotně normální, ale srážky byly pod normálem, uvádí Modrá zpráva. Průměrný roční úhrn srážek dosáhl 571 milimetrů, což odpovídá 83 procentům dlouhodobého normálu za období let 1991 až 2020. Spotřeba vody se v průměru o 1,4 litru zvýšila na 89,7 litru na osobu za den. Průměrná cena vodného bez DPH činila 59,95 koruny za metr krychlový, což je o asi dvě koruny více než předloni. Průměrná cena stočného vzrostla také zhruba o dvě koruny na 54,16 koruny za metr krychlový. V loňském roce bylo na vodovody napojeno 95,6 procenta obyvatel České republiky, tedy přibližně 10,4 milionu lidí. Nejvyšší podíl lidí zásobených pitnou vodou byl loni v Praze, a to 100 procent, dále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Naopak nejnižší podíl, a to 87,5 procenta, evidují úřady v Plzeňském kraji. Na kanalizaci bylo napojeno 90,8 procenta obyvatel, což představuje téměř 9,9 milionu obyvatel. Nejvíce obyvatel napojených na kanalizaci bylo opět v Praze, dále v Jihomoravském a ve Zlínském kraji. Nejnižší podíl je podle zprávy v Libereckém kraji.*