V letošním roce prochází globální trh s vepřovým masem hlubokou transformací, v níž se tradiční zemědělská logistika střetává s agresivní geopolitickou realitou. Chov prasat již dávno není pouze otázkou zootechnické efektivity nebo lokální poptávky. Stal se klíčovým prvkem potravinové bezpečnosti, obchodních válek a diplomatického nátlaku.

Evropská unie jako celek čelí tlaku asijských protekcionistických opatření, zpřísňujícím se ekologickým standardům Green Deal a hrozbě nákaz, jako je africký mor prasat. V tomto makroekonomickém rámci vykazuje Česká republika specifickou strukturální zranitelnost. Po vstupu do Evropské unie zaznamenala Česká republika dramatický pokles stavu hospodářských zvířat a stala se masivně závislou na dovozech ze západoevropských produkčních center.

Globální a evropský kontext

Evropská unie se dlouhodobě řadí mezi přední světové exportéry vepřového masa, avšak její pozice v roce 2026 naráží na limity vnější i vnitřní povahy. Po letech strukturálních otřesů se sice unijní produkce vepřového masa stabilizovala s mírným predikovaným růstem o pouhých 0,3 %, avšak celkový stav prasat v EU vykazuje z dlouhodobého hlediska klesající trajektorii, přičemž za poslední dekádu klesl téměř o 9 % na zhruba 131,5 milionu kusů.

Čínská karta a antidumpingová opatření

Z geopolitického hlediska zůstávají nejvýznamnějším faktorem obchodní vztahy s Asií. Zejména s Čínou, která zavedla odvetná antidumpingová cla a ochranná opatření namířená proti evropským producentům vepřového masa v reakci na unijní cla na čínské elektromobily. Tento krok vedl v prvním kvartálu roku 2026 k meziročnímu propadu unijního exportu do Číny o 20 %. Evropští producenti jsou tak nuceni urychleně diverzifikovat své exportní trhy a přeorientovávat se na země jako jsou Jižní Korea, Vietnam nebo Filipíny. Na těchto trzích však narážejí na tvrdou konkurenci z Brazílie, která díky nižším výrobním nákladům a agresivní expanzi systematicky zvyšuje svůj podíl na globálním trhu.*

Veterinární hrozby jako geopolitický nástroj

Africký mor prasat (AMP) přestal být pouhou veterinární komplikací, ale stal se účinným nástrojem geopolitické blokády. Detekce nových ohnisek AMP u divokých prasatech i v komerčních chovech (například ve Španělsku na konci roku 2025 nebo v Německu a Rumunsku) okamžitě spouští bilaterální zákazy dovozu ze strany třetích zemí. Španělsko, jakožto unijní lídr s podílem přes 25 % na celkovém trhu, čelí kvůli výskytu AMP vlně kolísání cen, což podkopává stabilitu celého jednotného trhu.

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D,, který vychází v aktuálně připravovaném říjnovém čísle časopisu Náš chov.