Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu. Sdělil to ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka. Cílem je vytvoření mapy těchto míst.

Identifikace území s nepříznivými podmínkami

Odborníci místa určovali prostřednictvím analýzy, ve které hodnotili, jak snadno a jak rychle steče voda po povrchu namísto toho, aby se vsákla do půdy, sklon terénu a takzvaný index aridity. Ten porovnává, kolik vody na území naprší a kolik by se jí dokázalo odpařit. Odborníkům tento údaj pomáhá rozpoznat oblasti, kde je krajina dlouhodobě žíznivá, protože výpar výrazně převyšuje srážky. Tímto způsobem se v prvním kroku podle Daňhelky identifikovala katastrální území s nepříznivými podmínkami. Následně odborníci z ČHMÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka identifikovali místa s výskytem takzvaných přispívajících ploch kritických bodů. To jsou místa, na kterých při dešti hrozí, že se voda nahrne z polí a vytvoří prudký povrchový odtok. Katastrální území splňující obě podmínky pak byla zařazena do konečného výběru souboru území pravidelně ohrožených suchem, kde dochází k rychlému odtoku vody. "Do budoucnosti je vhodné zvážit doplnění uvedené analýzy pohledem na oblasti, kde je vyšší počet individuálních zdrojů vod a malých obecních vodovodů více závislých na stavu krajiny," doplnil Daňhelka. Úkol sestavit mapu 500 až 1000 problémových míst, ze kterých v Česku mizí nejrychleji voda, zadal ČHMÚ a ministerstvům životního prostředí a zemědělství premiér Andrej Babiš (ANO). Úkol vzešel z prvního zasedání obnovené Národní koalice pro boj se suchem, v jejímž čele Babiš stojí. Členem jsou i ministr zemědělství Martin Šebestyán a ministr životního prostředí Igor Červený. Z odborníků pak například bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho, nebo ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík.*