
Právě v letošním ročníku proto její výsledky působí překvapivě silně a dávají ranosti Inky nový, mnohem přesvědčivější výnosový rozměr.
Na Šlechtitelské stanici Stupice byla Inka v roce 2026 sklizena 10. července jako první odrůda ozimé pšenice. Stejného data začala její sklizeň také v roce 2025. Letošní výnos 8,25 t/haproto nelze vnímat jen jako samostatné číslo. Jde o výsledek odrůdy, která uvolnila pole na samém začátku pšeničných žní a současně v obtížném ročníku dosáhla plnohodnotného výnosu. Právě tato kombinace dává Ince její jasné místo v osevním postupu i v organizaci sklizně.
Dobře dopadly také velké provozní plochy na jižní Moravě. Na Horákově farmě v Čejči, okres Hodonín, dosáhla Inka v roce 2026 na 52 ha výnosu 8,04 t/ha. Zrno mělo obsah dusíkatých látek 13,0 %, objemovou hmotnost 817 g/l a obsah lepku 28,8 %. V Agro Monet Moutnice, okres Brno-venkov, poskytla na 48 ha výnos 7,44 t/ha při obsahu dusíkatých látek 13,2 %, objemové hmotnosti 817 g/l a čísle pádu 315 sekund. Výsledek z Moutnic navíc doprovází podstatná provozní zkušenost: podnik je s odrůdou spokojen a počítá s ní i pro další setí.
Letošní údaje jsou důležité také svou výměrou. Nejde pouze o malé parcelky, ale o výsledky z běžných porostů o rozloze desítek hektarů. Inka zde ukazuje, že její ranost není izolovanou katalogovou vlastností. Promítá se do skutečného provozu, a přitom zůstává spojena s výnosem a obchodovatelnou kvalitou zrna. U velmi rané pšenice je právě toto podstatnější než hodnocení jediného parametru bez souvislostí.
Časná sklizeň přináší podniku několik konkrétních výhod. Pomáhá rozložit nasazení kombajnů a dopravy, snižuje tlak na techniku v hlavní části žní a vytváří větší prostor pro včasné založení následné plodiny. Význam tohoto náskoku se ukázal už v roce 2025 ve Stupicích. Inka tam byla sklizena 10. července, přibližně o deset dnů před navazujícími porosty, a na množitelské ploše dosáhla 9,30 t/ha. Po časně uvolněné ploše bylo možné lépe využít vláhu pro založení jetele nachového, který byl následně ve vývoji zřetelně napřed oproti porostu založenému po později sklizené pšenici. V běžné praxi lze stejný časový náskok využít zejména při přípravě půdy a setí ozimé řepky.
Inka je nízká odrůda s výškou přibližně 81 cm, krátkým pevným stéblem a vysokou odolností proti poléhání, hodnocenou 8 body. V běžné technologii proto není nutná silná morforegulace. Respektovat je naopak potřeba její nižší odnožovací schopnost. Základem úspěchu je pečlivě založený, dostatečně hustý porost a výsevek přizpůsobený termínu setí; doporučené rozmezí se pohybuje přibližně od 3,6 do 5,4 milionu klíčivých semen na hektar.
Zdravotní profil Inky je vyrovnaný. Velmi dobře je hodnocena odolnost proti padlí travnímu a rzi pšeničné, významná je také vysoká odolnost proti fuzariózám klasů. U braničnatek a rzi plevové je odolnost střední, proto má fungicidní ochrana směřovat především k udržení zdravého praporcového listu a podle průběhu počasí také k ochraně klasu. Protože Inka prochází vývojem rychleji než pozdější odrůdy, rozhoduje správné načasování zásahů podle skutečné růstové fáze porostu.
Inka patří do chlebové jakostní skupiny B. Výsledky z Čejče a Moutnic v roce 2026 potvrzují, že i při velmi časné sklizni může nabídnout kvalitní a dobře obchodovatelné zrno. Nejde tedy o odrůdu postavenou na jediném efektním znaku. Její praktická hodnota vzniká spojením velmi raného dozrávání, plnohodnotného výnosu, pevného porostu, dobrého zdravotního stavu a chlebové kvality.
Letošní sklizeň posouvá pohled na Inku o krok dál. Zůstává pšenicí pro nejčasnější sklizeň, ale výsledky roku 2026 současně ukazují, že je schopna velmi dobře obstát i tam, kde rozhoduje výnos a kvalita. Inka tak nepřináší jen několik dnů náskoku. Přináší možnost začít žně dříve a začít je výsledkem, který má v daném ročníku skutečnou váhu.*
Článek ze série Odrůdy Selgen v praxi.
Na základě podkladů od spolupracovníků zpracoval
Jiří Kunte
Selgen, a. s.

Inka je nižšího vzrůstu s velmi dobrou odolností k poléhání
(Foto archiv firmy)