Sklizňová plocha chmele v Česku se letos snížila na 4783,9 hektaru. V porovnání s loňskem je to o 27,8 hektaru méně, což představuje pokles o 0,58 procenta. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková. Počet pěstitelů zůstal stejný, v Česku jich je 120.

Největší plocha chmelnic je v Žatecké chmelařské oblasti

Největší plocha chmelnic spadá do Žatecké chmelařské oblasti, kde se chmel pěstuje na 3672,6 hektaru, což je 76,8 procenta plochy všech chmelnic v Česku. Druhá největší je Trštická chmelařská oblast s rozlohou chmelnic 618,1 hektaru, tedy 12,9 procenta celkové plochy, a třetí Úštěcká chmelařská oblast se 494,2 hektaru a podílem 10,3 procenta na celkové ploše. Nejrozšířenější odrůdou chmele je i nadále Žatecký poloraný červeňák, který roste na 3939,5 hektaru, meziročně je to o 12,8 hektaru méně. Naopak plocha odrůdy Sládek se letos meziročně zvětšila o 12,5 hektaru na 474,1 hektaru. U odrůdy Premiant se sklizňová plocha zmenšila o 23,8 hektaru na 164,5 hektaru.

"Nové výsadby chmele z podzimu roku 2025 a letošního jara zaujímají celkem 269,9 hektaru, což představuje 5,6 procenta celkové sklizňové plochy chmelnic v České republice. Největší výměra nových výsadeb připadá na Žateckou chmelařskou oblast, kde činí 199,8 hektaru," uvedla Hrabčáková. I mezi nově vysazovanými chmelnicemi převládá Žatecký poloraný červeňák, na který připadá 81,8 procenta nových výsadeb. Odrůdy Sládek zemědělci vysadili 35,8 hektaru, odrůdy Agnus 4,5 hektaru a Saaz Special 4,1 hektaru. 

Loňská úroda chmele v Česku byla průměrná, zemědělci ho sklidili 6494 tun, meziročně o 500 tun méně. Průměrný výnos činil 1,34 tuny z hektaru, v roce 2024 to bylo 1,44 tuny. ÚKZÚZ data o sklizni zveřejňuje na přelomu listopadu a prosince. Při běžné sklizni se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent úrody, zbytek míří na export.*