V prvním díle rozhovoru s prof. MVDr. Emilem Tkadlecem, CSc., z Katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jsme se věnovali především biologii hraboše. Nyní se zaměříme na možnosti ochrany, roli dravců a pravděpodobnost primárních a sekundárních otrav necílových organismů. Druhou část velkého rozhovoru najdete v Úrodě č. 8/2026.

Dokážou hraboše v dostatečné míře regulovat predátoři?

Teoretické důvody poukazují na to, že predátor toho není schopen. Reprodukční schopnost hraboše je nesrovnatelně větší než u predátorů. Pro ně je ale každé přemnožení rokem hojnosti. Všichni, kdo zkoumají dravce jako sovy, šelmy a podobně, také čápy a volavky, se v těchto letech radují, protože je mnohem více hnízdních párů a mnohem více vyvedených mláďat. Mají optimističtější náladu, která se ovšem zlomí zase v následném roce, kdy hraboši vymizí a hnízdních párů i vyvedených mláďat je mnohem méně. Ale predátoři nemají sílu růst hraboše zastavit. Ale mohou prohloubit pokles populace na menší početnost. Protože když se predátorů narodí více, tak jsou v následném roce vystaveni mnohem složitější podmínkám, nemají tolik potravy, a snaží se ulovit cokoliv. Ale podle mého názoru to není primární vliv, který působí cyklickou dynamiku hraboše.

Jakým způsobem lze stavy hraboše držet na přijatelné úrovni?

Je potřeba to rozdělit. Určitě existují nějaká dlouhodobá opatření, která budou spočívat v tom, jakým způsobem se změní krajina. To se děje již teď, velikost polí se začíná postupně snižovat, záležet bude na biodiverzitě, počtech druhů, jaké budou mít možnosti predátoři, kteří vždycky z populace něco odnímají. Můžete je podporovat různými opatřeními jako jsou berličky a tak dál. A pak máte přímá krátkodobá opatření. V době, kdy si zemědělci stěžují na hraboše, a potřebují ho vyřešit, jim dlouhodobé nástroje nemůžete doporučovat. Jediná šance, jak ho zastavit, je rodenticid. Nic jiného neznám. Nemá smysl si nalhávat, že to lze udělat jinak. I kdybyste tam berliček dali tisíc, tak to prostě nepomůže. Z mnoha důvodů ale nebude snadné je zastavit i rodenticidem. Na poslední konferenci, kterou jsem navštívil, bylo vidět, že si i výzkumníci začínají uvědomovat, že hraboš má velmi eruptivní dynamiku. Když se rozhodne, že se bude rozmnožovat, tak se za úspěch považuje, i to, že se podaří přibrzdit jeho populační růst. Lze použít rodenticidy nebo různé antifertilizanty, zkouší se i další látky. Nechci se úplně pouštět do kritiky, ale pracovat s hormonálními látkami v přírodě není úplně jednoduché. Ale vše směřuje k tomu, aby se zpomalil růst a k tomu přemnožení došlo později, aby zemědělec úrodu sklidil.*