Čtvrtek 25. červen 2026svátek má Ivan
Většina velkých producentů konzumních vajec, začala produkovat vejce v alternativních systémech, respektive v podlahových chovech nebo ve voliérách již v době, kdy se o platnosti zákazu chovu nosnic v klecích teprve diskutovalo. Zákaz chovu nosnic pro produkci konzumních vajec v obohacených klecích od roku 2027 schválila Poslanecká sněmovna v polovině září v roce 2020. Pro chovatele to znamená provést technologickou výměnu nejen ve snáškových halách, ale i v odchovnách kuřic.
Jak loni v diskuzním pořadu na TV Zemědělec uvedl místopředseda Českomoravské drůbežářké unii pro nosnou drůbež Ing. Zdeněk Mlázovský, na přestavbu stávajících kapacit snáškových hal a odchoven kuřic chovatelé vynaloží přibližně pět miliard korun. Velcí chovatelé nosnic začali produkovat konzumní vejce v alternativních systémech ještě před schválením zákazu klecových chovů. Patří mezi ně také společnost PROAGRO Nymburk, a. s., která ve čtyřech střediscích chová 790 tisíc nosnic.
Jednou z farem s chovem nosnic, kde má akciová společnost Proagro Nymburk hotovou kompletní rekonstrukci, je farma Janská. Jejím vedoucím je Jaroslav Podaný, který dohlíží také na farmy v Huntířově a v Benešově nad Ploučnicí.
„Na farmě v Janské je šest hal pro chov nosnic. Kuřice, které na farmu převážíme ze dvou odchoven – v Huntířově a v Benešově nad Ploučnicí, odchováváme jen ve voliérách. Trend směřuje k volnému ustájení, aby se slepička mohla libovolně pohybovat a měla pevnější kostru a celkově byla v lepší kondici,“ sdělil na úvod Jaroslav Podaný, který je v akciové společnosti PROAGRO Nymburk od roku 2014.
Pokud jde o kapacitu ustájení drůbeže na farmě v Janské je aktuálně v šesti halách celkem 263 tisíc nosnic, v Benešově a Huntířově je něco přes dvě stě tisíc kuřic, z toho menší polovina, respektive 80 tisíc jich je v Benešově.
Na farmě v Benešově nad Ploučnicí se kuřice odchovávají ve dvou halách s tím, že jedna je osazena technologií Jansen, druhá od firmy Tecno. Obě haly jsou 75 m dlouhé a 18,5 m široké.
„V obou voliérách jsou tři patra s tím, že v technologii Jansen je 156 sekcí v jednom patře, voliéry od Tecna mají v jedné etáži 396 sekcí. V tomto případě se jedná o menší sekce, ve všech etážích máme výškově nastavitelnou vodu i krmení. Součástí technologie Tecno jsou náskakové žebříčky, které kuřicím usnadňují pohyb po technologii. Celková kapacita hal s uvedenou technologií je 39 360 kuřic, ve voliérách Jansen je naskladňovací kapacita nižší asi o 2 700 kuřic,“ vzala si slovo vedoucí farmy Renata Nidrlová.
Druhá odchovna v Huntířově je osazena technologií Big Dutchman, konkrétně se jedná o voliérový systém Natura Step V16 24-21. Rekonstrukce 84 m. dlouhých a 18,5 m širokých haly probíhala od roku 2020 do roku 2022.
„Tady jsou haly už vybavené modernější technologií. Výšku napájecí a krmicí linky lze ovládat automaticky. Voliéra je rozdělená do třech sekcí po 15 tisících kuřicích. Každá sekce je dále rozdělena uličkami na čtyři oddělení, kde je 2x 2,5 tisíce a 2x 5 tisíc kuřic,“ dodal Jaroslav Podaný.
Smyslem zákazu nosnic v klecích je zlepšit chovaným zvířatům životní podmínky. Voliéry bezpochyby budou nejčastější variantou, protože z povolených alternativ lze v nich produkovat vejce s relativně dobrou ekonomikou. Samozřejmě každý systém má své výhody a nevýhody. Vedle již zmiňované ekonomiky je výhodou voliérových chovů především volný pohyb s tím, že slepice se mohou pohybovat vertikálně i horizontálně, a dále relativně malá zastavěná plocha.
„Pokud posuzujete výhody a nevýhody, záleží na tom, z jakého směru se na to budete dívat. Za mne byla v klecích lepší hygiena vajec a nižší riziko zhoršení zdravotního stavu, včetně kanibalismu. Naproti tomu z předností voliér je třeba zmínit pevnost kostry a vynikající kondici slepic. Ale s volným pohybem nosnic se zvyšuje prašnost v hale, která ztěžuje pracovní podmínky ošetřujícímu personálu. Proto nastýláme na podlahu voliér bezprašné hobliny, v nichž trus slepic rychleji vysychá, čímž se i snižují stájové emise amoniaku. Slepice musí být spokojené, jak jim něco chybí, jdou do stresu, což se projeví na snášce a kvalitě vajec. V posledních letech je snaha prodlužovat snáškový cyklus nosnic. Jestliže hnědé slepice se v klecích brakovaly v 65. týdnu věku, bílé se nechávaly ve voliérách do 75. týdne. Ale třeba v Nizozemsku mají v produkci kombinaci Decalb white, kterou chováme i na našich farmách, až 110 týdnů. A tak na některých farmách společnosti PROAGRO necháváme slepice v produkci i 95 týdnů. Prodloužením snášky o dvacet týdnů nejenže ušetříme jeden turnus na odchovnách, ale současně snížíme náklady na produkci. A to je cesta, po které se vydáme i na farmě v Janské,“ prozradil na závěr vedoucí farmy Janská.
