Podle dostupných údajů se v České republice aktuálně chová asi 190 tisíc ovcí. Většinou se jedná o plemena s kombinovanou a masnou užitkovostí chovaná kvůli masu a mléku. Dříve ceněná vlna, o kterou přestal být po sametové revoluci zájem, se stala odpadní surovinou a obvykle se spaluje v asanačních podnicích. Se smysluplným, a navíc udržitelným řešením pro využití ovčí vlny, přišla společnost GREENWOOL.CZ s.r.o., se sídlem v Nové Pace.

Podle Filipa Vancla, spoluzakladatele společnosti GREENWOOL.CZ s.r.o., se v Čechách vyhodí asi 600 tun ovčí vlny.

„Bohužel, mezi veřejností je stále rozšířený mýtus, že vlna není biologicky rozložitelná. Matka Příroda ale nevytvoří nic, co by neuměla dále zpracovat, což jsme si sami ověřili. Zjistili jsme, že ovčí vlna zapracovaná do půdy viditelně zlepšuje kondici pěstované zeleniny, květin i nově vysazovaných dřevin,“ prozradil.  

Od mulče k peletám

S myšlenkou zužitkovat vlnu se Filip Vancl s manželkou Jaroslavou zabývají někdy od roku 2010, kdy na svou farmu v obci Dolní Kalná pořídili ovce vřesové.  

„Zpočátku jsme ostříhanou vlnu využívali na zahrádce na mulčování, postupně se manželka naučila vyrábět z vlny substrát pod rajčata a podobně. Všimli jsme si, že vlna funguje nejen jako hnojivo, ale též v půdě zadržuje vodu a zlepšuje její strukturu. Z mnoha sledování jsme dospěli k závěru, že vlna je biologicky rozložitelná. Při dodržení určitých zásad se rozloží zhruba během jednoho roku. Při hledání praktického způsobu využití vlny jako organického hnojiva jsme se inspirovali v zahraničí a rozhodli se pro výrobu pelet. Peletizací dojde až k šestinásobnému stlačení drcené vlny. Jestliže jeden litr vlny má hmotnost asi sto gramů, litr peletované vlny váží šest set gramů. Peletovaná ovčí vlna přimíchaná do půdy nebo substrátu udrží 3,5 až čtyřikrát více vody než běžná strukturovaná půda. Navíc, po nasáknutí vodou pelety bobtnají a tím hydraulicky tlačí na půdu a kypří ji, což napomáhá vytvoření bohatého vlásečnicového systému rostlin,“ pokračoval Filip Vancl.

Technologie zpracování ovčí vlny

Ke zpracování ovčí vlny na organické hnojivo společnost GREENWOOL.CZ s.r.o., pořídila technologii zhruba za dva a půl miliónu korun. Zpracovává vykoupenou ovčí vlnu zbavenou hrubých nečistot. V první fázi výroby se vlna rozdrtí v nožovém drtiči a následně se hygienizuje. Požadavek hygienizace vlny vychází z evropského nařízení č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určené k lidské spotřebě.

„Tepelně ošetřenou nadrcenou vlnu zpracujeme na pelety o standardním průměru šesti milimetrů a délce 2,5 cm. V třídičce pelety zbavíme prašných částic, a po vychlazení vzduchem je můžeme balit. Pro maloobchodní prodej máme granule v balení od jednoho do patnácti litrů. Balení dále modifikujeme podle jednotlivých zakázek s tím, že používáme i stokilogramové big bagy. Zkrátka se snažíme vyhovět požadavkům pěstitelů,“ navázala Jaroslava Vanclová.

Podporuje mikroorganismy, vyživuje rostliny

Ve formě pelet se vlna snadněji rozkládá a díky obsaženým živinám aktivuje život mikroorganismů, které zpřístupní výživu rostlinám. Prokázalo se, že vlna obsahuje až 11 % dusíku a poměrně hodně draslíku, respektive okolo čtyř procent, přičemž stejný podíl tvoří i síra.

„V Evropě se ovčí vlna pro využití v zahradnické praxi jako hnojivo tradičně zpracovává, ale způsob zpracování se občas liší. Například v Rakousku se vlna pro výrobu hnojiva pere, čímž bohužel ztrácí lanolin a mnoho dalších a pro půdu užitečných složek. Využitelnost živin obsažených ve vlně je rozfázovaná, nejdříve se rozkládá lanolin, pak keratin a mezitím fungují rizoidní, respektive kořenové bakterie, které zpřístupňují živiny rostlinám. Organické hnojivo z ovčí vlny vyrábíme ve dvou variantách, a to ve formě pelet a dále drcenou vlnu.  Pelety se přimíchávají do substrátu určeného například pro výsadbu zeleniny, ale i plodového ovoce a okrasných rostlin. Drcená vlna se zakládá pod listy jako mulč pro povrchové zadržování vody. Zákazníci nám potvrdili, že vlna odpuzuje slimáky, a to díky lanolinu a drobným částečkám rozdrcené vlny. Samozřejmě i drcená vlna se dá použít třeba do výsadbových substrátů. Protože ovčí vlna je z větší části tvořená keratinem, který mikroorganismy rozkládají velmi pomalu, jsou živiny dostupné rostlinám po celou vegetační sezónu, tedy až šest měsíců. A protože se na nás obrací také bio zemědělci, hnojivo z ovčí vlny jsme certifikovali pro ekologické zemědělství, jinými slovy je zapsané ve státním rejstříku hnojiv a půdních přípravků. Mohu konstatovat, že objem prodeje organického hnojiva z ovčí vlny se zvyšuje, stejně jako počet spokojených zákazníků z řad klasických zahrádkářů. V tomto segmentu zobchodujeme pouze část produkce. Vzhledem k vlastnostem hnojiva z ovčí vlny se snažíme oslovit zejména velké firmy, které se zabývají revitalizací veřejné zeleně či pozemků po zástavbě,“ zdůraznil dále Filip Vancl.

Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.