Hlavním bodem konference pro chovatele prasat, která se odehrála v hotelu Tři věžičky ve Stříteži u Jihlavy, byl odchov selat. V této souvislosti se více než stovka účastníků akce, kterou upořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., dozvěděla také o významu výživy v období prvních šesti týdnů života selete, které jsou nejdůležitější pro zvládnutí období odstavu.

Na to, jak výživářsky nastartovat sele, aby dobře zvládlo odstav, odpověděl produktový manažer pořadatelské společnosti Ing. Pavel Grauer.  

„Základním předpokladem pro to, aby sele prosperovalo v předvýkrmu je, že denně přijme minimálně 180 ml mleziva, vypije v průměru litr mléka a sežere alespoň 470 g suchého krmiva. Selatům, která se nedostanou ke strukům prasnice předložte mléčný příkrm. Většinou se jedná o 5 až 20 % vrhů. Vždy se snažte dát selatům jen kvalitní mléčný příkrm, což poznáte podle toho, zda sedimentuje či nikoli. V dobré mléčné náhražce zůstanou obsažené komponenty rozpuštěné dlouhou dobu. Jestliže selata potřebují mléčnou náhražku déle než jeden až dva týdny, je vhodné ji nahradit tekutým prestarterem v kombinaci se suchým krmivem,“ shrnul v krátkosti Ing. Grauer.

Optimalizovaná výživa vychází z koncepce

V přednášce dále zaznělo, že mléčný příkrm zpravidla obsahuje mléčné produkty, oleje, případně tuky, dále škroby, cukry a bílkoviny. Tekutý prestarter pro větší selata má podobné složení jako suchý prestarter, rozdíl je jen v konzistenci. V odstavovém starteru jsou pak většinou komponenty rostlinného původu, aby zvířata bez problémů přecházela na navazující krmnou směs, například ČOS.

„Pro optimalizovanou výživu selat je zásadní znát koncepci krmiva, která se samozřejmě může podle výrobce lišit. A pokud si výživa nesedne s navazujícími směsmi, selata budou mít problém. Z mnoha pokusů zaměřených na to, v jaké formě selata přijímají krmivo nejraději vyplynulo, že upřednostňují kašovité krmivo. Dobré výsledky jsou i s granulemi, jejichž příjem lze zvýšit tím, že je nadrtíte. Když se ale granule nepovedou, tak selata omezí příjem krmiva, což platí i o směsích v sypké konzistenci. Zásadní je, aby selata měla k dispozici krmivo, na které jsou zvyklá,“ vysvětlil dále produktový manažer společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o.

Jak obsah energie v krmivech ovlivňuje výsledky?

Z pokusu prezentovaného Ing. Grauerem v němž se porovnávala krmná dávka s vyšším a nižším podílem energie vyplynulo, že při snížení obsahu energie v krmivu budou nižší náklady na krmení a selata budou zvyšovat příjem krmiva. Ovšem kvůli riziku zhoršení konverze musí být přijatá energie vysoce stravitelná, přičemž selata nesmí být v příjmu krmiva nijak omezována. Jestliže se v krmné dávce naopak zvýší podíl energie, dojde ke zvýšení nákladů na krmení, dále ke snížení příjmu krmiva selaty za současného zlepšení konverze, a to bez závislosti na příjmu krmiva.

„Rizik, která u selat vyvolávají průjmy, je celá řada. Vedle vysokého příjmu bílkovin se na průjmu selat může podílet i stravitelnost a vzájemný poměr aminokyselin, dále chutnost a výběr surovin, antinutriční faktory, interakce mezi surovinami a mimo výživu samozřejmě i infekční tlak. Zlatou výživářskou cestou je kombinace několika zdrojů bílkovin tak, aby to prasatům chutnalo a byla zdravá. Základem dobrého odchovu je mlezivo. Dále je zásadní, abyste používali po odstavu stejné krmivo jako před ním. Snažte se výživu co nejlépe pokrýt dobře stravitelnými živinami v optimální kombinaci, aby selata dobře zvládala přechod na jednotlivé směsi,“ doporučoval v závěru svého vystoupení Ing. Grauer.

Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.*