Při vyjednávání nové společné zemědělské politiky EU (SZP) by mělo Česko usilovat o co nejmenší pokles rozpočtu pro zemědělský sektor a zároveň se snažit vyjednat vyšší úroveň zastropování dotací. Na dnešní konferenci Proměny zemědělství, která se uskutečnila v Praze, se na tom shodli současný ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) s bývalým ministrem Markem Výborným (KDU-ČSL) a některými členy sněmovního zemědělského výboru.

Obavy o ohrožení potravinové bezpečnosti

Návrh nové SZP snižuje rozpočet zemědělství o 20 procent, při započtení inflace by pokles činil až polovinu. Nejde o finální podobu. Šebestyán řekl, že většina států přichází s tím, že bez výraznějších podpor nebudou evropští zemědělství schopni obrátit trend poklesu konkurenceschopnosti. V minulém období se podle ministra zemědělská politika zaměřovala zejména na životní prostředí a péči o krajinu, konkurenceschopnost zemědělců byla upozaděná. "Evropská unie nabízí určité ústupky a doufám, že se celkový rozpočet podaří navýšit," řekl ministr. Předsedkyně zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Monika Oborná míní, že navržené významné krácení rozpočtu spolu se spojením zemědělských a kohezních fondů je nebezpečná cesta, která by mohla ohrozit potravinovou bezpečnost EU.

Na zemědělství dosud směřovala zhruba třetina rozpočtu EU, což místopředseda výboru Petr Bendl  označil za dlouhodobě neudržitelné. Bude podle něj důležité zacílení peněz po jejich krácení. "Jestli Evropa dovolí soutěž národních rozpočtů a umožní, abychom rozpočtově bojovali například s Němci nebo Rakušany, pak ten souboj nevyhrajeme a nebude to společná zemědělská politika," řekl Bendl.

EU umožňuje státům kofinancování například u krizových nástrojů ve výši až 200 procent. Podle Šebestyána zmíněný nástroj využilo v covidových letech například Polsko a získalo tak v řadě komodit významný podíl na evropském trhu. Ve vyjednávání se proto objevují návrhy na omezení kofinancování na 30 až 60 procent, uvedl. V návrhu nové SZP hovoří Evropská komise také o zastropování dotací, což považuje za správné například Bendl. "Není nejmenší důvod posílat peníze někomu, kdo má dominantní postavení na trhu," uvedl Bendl. Návrh počítá se zastropováním na úrovni 100 000 eur (2,5 milionu korun), což ale Bendl považuje za příliš nízké. Česko má totiž vyšší průměrnou velikost zemědělských podniků oproti zbytku Evropy a zastropování na této úrovni by zasáhlo velkou část farmářů, tvrdí. Také Výborný řekl, že by se limit měl posunout, důležité je podle něj zároveň sledování majetkové propojenosti podniků a připravení definice aktivního zemědělce. Podle Šebestyána si většina států povinné zastropování nepřeje. Oborná dodala, že případné zastropování by mělo být férové a efektivní. "Spravedlivá SZP nemá trestat podniky za to, že fungují v nějaké struktuře," uvedla. Agrární komora či Zemědělský svaz snížení rozpočtu a povinné zastropování odmítly, změny podle nich ohrožují konkurenceschopnost evropského zemědělství. Požadují naopak navýšení rozpočtu. Podporu zastropování  naopak vyjádřila Asociace soukromého zemědělství. Podle ní představuje návrh příležitost, jak podporu směřovat hlavně k menším a středním podnikům.*