Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu vzrostla o desetinu procentního bodu a dostala se na 3,3 procenta. V Česku se naopak o tři desetiny bodu snížila a dosáhla 1,8 procenta, oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Inflace v EU je tak blízko hodnot, kde byla po minulé energetické krizi z let 2022 a 2023.

Eurostat zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny v květnu vzrostla na 3,2 procenta z tempa tří procent v dubnu, jak uvedl v předběžné zprávě na začátku tohoto měsíce. O rok dříve, tedy v květnu 2025, byla inflace v zemích platících eurem 1,9 procenta. V celé EU pak inflace před rokem činila 2,2 procenta.

Nejnižší meziroční míru inflace mělo v květnu Švédsko, kde činila 1,1 procenta. Druhá nejnižší byla v Dánsku a v Česku. Naopak nejvyšší meziroční inflaci mělo Rumunsko, a to 9,7 procenta. Dále je Bulharsko (6,3 procenta) a Litva (5,1 procenta).

Míra inflace v květnu v České republice

Eurostat používá harmonizované údaje, aby bylo možné srovnání s ostatními zeměmi EU. Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden oznámil, že podle jeho metodiky míra inflace v květnu v České republice klesla na 2,1 procenta z tempa 2,5 procenta v dubnu.
Ve srovnání s dubnem se meziroční inflace snížila v 11 členských státech a vzrostla v 16. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v EU i v eurozóně v květnu vzrostly shodně o 0,1 procenta.

Co přispělo k růstu inflace?

K meziroční inflaci v eurozóně v květnu nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,61 procentního bodu. Další jsou energie s příspěvkem 0,98 procentního bodu, pak jsou potraviny, alkohol a tabák (+0,36 procentního bodu) a nezpracované průmyslové zboží (+0,23 procentního bodu).*