Vytrvalé plevele patří mezi nejúpornější plevele na orné půdě. Velmi často odolávají jak mechanickému hubení, tak i aplikaci herbicidů. Proto je nutné jejich regulaci věnovat zvláštní pozornost. Základním způsobem rozmnožování rostlin je generativní reprodukce. Vegetativní reprodukce představuje doplňkový způsob rozmnožování, který je často využíván některými vytrvalými druhy. Ty se rozmnožují prostřednictvím diaspor vegetativního původu (např. hlízami, cibulemi, pacibulkami, částmi oddenků, kořenových výběžků a kořeny s adventivními pupeny).

Význam vegetativní reprodukce

Vyrašené výhony na obdělávaných půdách mají vysokou konkurenční schopnost a prosadí se i v konkurenčně silných porostech kulturních rostlin, jako jsou obilniny. Velmi nebezpečná je rychlá regenerace pupenů na kořenech a kořenových výběžcích v období studených a vlhkých period v měsících červnu a červenci, kdy je konkurenční schopnost obilnin na ústupu. Rostliny plevelů pcháče rolního a dalších plevelů vytvářejí mohutný kořenový systém z horizontálních a vertikálních kořenových výběžků. Kořenový systém dosahuje do poměrně značné hloubky, udává se i několik metrů. Kořenové výběžky mají obrovskou regenerační schopnost. Výhony z vytrvalých plevelů z kořenových výběžků nebo oddenků raší po celou vegetační dobu v závislosti na kulturní rostlině a agrotechnických zásazích.

Vegetativní reprodukci vytrvalých plevelů významně ovlivňuje střídaní plodin, zpracování půdy, agrotechnika, výživa rostlin, používání herbicidů, ale i nálet diaspor z okolních pozemků, což iniciuje vznik ohnisek a následné šíření po pozemcích. Výskyt vytrvalých plevelů podporuje i kvalita půdy, zejména utužené podorničí. To má za následek výskyt lokálního podmáčení, které vyhovuje celé řadě vytrvalých plevelů.

Význam zpracování půdy

Zpracování půdy stále patří mezi základní a nejvýznamnější opatření v systému regulace plevelů na orné půdě. V minulosti bylo v podstatě jediným účinným opatřením.

Z hlediska regulace plevelů je velmi významná podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní). Současně zabraňuje ztrátám na vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev.

Hluboká orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které v těchto podmínkách nejsou schopny reprodukce.

Jednoděložné vytrvalé plevele

Tyto informace uvádí doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2026). V prvním díle se dále podrobně věnuje jednoděložným vytrvalým plevelům na orné půdě (pýr plazivý, kamyšník polní, kamyšník širokoplodý, rákos obecný a šáchor jedlý). Druhý díl, který zveřejníme v některém z dalších vydání časopisu Úroda, naváže biologií a regulací dvouděložných vytrvalých plevelů.*

Úvodní fotografie: Kořenový systém pýru se vyskytuje pouze v orniční vrstvě Foto Jan Mikulka