Přednáška, kterou na 10. pícninářském dni na Vysočině přednesl Ing. Maroš Mudrák, vzbudila značnou pozornost díky propojení moderních technologií s principy regenerativního hospodaření. Ing. Mudrák, který původně vystudoval robotiku a působil v oblasti IT a automatizace, se k zemědělství dostal skrze snahu ochránit krajinu před developerskou výstavbou v okolí svého bydliště v Melčicích-Lieskovém. Svůj přístup založil na studiu poznatků amerických průkopníků regenerativního hospodaření, jako je Gabe Brown, a aplikoval je v podmínkách slovensko-moravského pomezí.

Základním pilířem hospodaření Maroše Mudráka je regenerativní pastva, kterou definuje jako spolupráci s přírodou namísto boje proti ní. Jeho heslo „Nakrm půdu, potom krávu“ odráží snahu o obnovu půdního života jako nezbytného předpokladu pro produkci kvalitní píce. Na farmě se striktně nepoužívají průmyslová hnojiva ani pesticidy. Klíčovým faktorem je zde management energie, tedy slunečního záření, CO₂ a vody. „Pokud se porost spase příliš nízko, rostlina ztrácí schopnost přijímat energii, její regenerace je drasticky zpomalena a trpí tím následně i půda,“ zdůraznil.

Významnou část prezentace věnoval půdní biologii, konkrétně mykorhizním houbám, které považuje za hnací motor celého ekosystému. Tyto houby, které se v neorané půdě stabilizují přibližně po čtyřech až pěti letech a pomáhají rostlinám zpřístupňovat minerály a vodu z obtížně dostupných vazeb. Z tohoto důvodu regenerativní zemědělci půdu neorají a neobracejí, aby nenarušili křehké vazby mezi kořeny a mikroorganismy.

Management adaptivní intenzivní pastvy

Praktický management zvířat na farmě spočívá v systému velmi častého střídání malých oplůtků, tzv. padoků, kdy se stádo přesouvá každých 24 až 48 hodin. Vyšší pastevní tlak vede zvířata k rovnoměrnějšímu spásání porostu, omezení výskytu nedopasků a zároveň zašlapávání organické hmoty a semen zpět do půdy. To funguje jako přirozené hnojení a obnova drnu. Ing. Mudrák bedlivě sleduje vývoj porostu a zvířata vrací na plochu až ve chvíli, kdy porost plně zregeneroval. V jeho podmínkách to obvykle trvá tři týdny, podle dostupnosti půdní vláhy. Díky tomuto intenzivnímu systému dokázal v prvním roce na nově založených porostech uživit jedenáct jalovic na ploše pouhých 1,2 hektaru.

Chov skotu a umělá inteligence

Pro svůj systém si Maroš Mudrák vybral plemeno aberdeen angus, kterému vyhovuje celoroční pobyt venku bez potřeby přikrmování jádrem. Zaměřuje se na zvířata menšího rámce s velkým objemem bachoru, která dokáží efektivně konvertovat trávu na maso. Unikátní je jeho strategie zimní pastvy, kdy zvířata i v mrazech a na sněhu spásají meziplodiny, například Landsberskou směsku nebo krmnou kapustu, v kombinaci s tzv. bale grazingem, tedy ponecháním balíků sena přímo na pastvině.

Jako IT expert farmář do zemědělství integroval nejmodernější technologie. Každé zvíře je vybaveno čipem Active Tag, který monitoruje jeho aktivitu, přežvykování a celkový zdravotní stav. Na farmě zároveň vznikají vlastní modely umělé inteligence určené k hodnocení tělesné kondice skotu, což umožňuje objektivně určit optimální čas pro porážku nebo brakování zvířat. Technologie však Maroš Mudrák vnímá pouze jako doplněk ke zdravému selským rozumu, který je pro pochopení procesů v krajině primární. Celý jeho systém směřuje k maximální efektivitě, kde kráva slouží jako nástroj pro sekvestraci uhlíku a obnovu vodního cyklu v krajině.

Praktické ukázky a demonstrační pokusy

Závěrečná část dne patřila prohlídce demonstračního pokusu ve Slavkovicích, který představila Ing. Marie Pavlíková ze společnosti DLF Seeds s. r. o., Hladké Životice společně s doc. Hejdukem. Pokus založený v březnu 2025 zahrnoval širokou škálu travních druhů a odrůd. Doc. Hejduk upozornil, že pokusné porosty byly silně zdecimovány jarním suchem a mrazy, ale díky vydatným dešťům (70 mm) v polovině května se jejich současný stav před první sečí výrazně zlepšil.*

Ilustrační foto: Ing. Maroš Mudrák využívá management adaptivní intenzivní pastvy, kdy velmi často střídá malé oplůtky, tzv. padoky a stádo se přesouvá každých 24 až 48 hodin Foto Jana Pančíková