
Na Farmě Bultas v Ostromeči u Horšovského Týna si v loňském roce pořídili nový secí stroj. Po pečlivém výběru zvolili univerzální secí stroj Ultima CS od německého výrobce Köckerling.
Soukromě hospodařící zemědělec Zdeněk Bultas začínal hospodařit v roce 1994 se svým společníkem v obci Velký Malahov. Tehdy nakoupili první hektary od původních vlastníků zemědělských pozemků. Společníci provozovali jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu. V živočišné výrobě se zaměřili na chov skotu s produkcí mléka. Na konci milénia se nechali inspirovat novými technologiemi dojení. Přestavěli stáje a nainstalovali nové dojírny.
Po čase se společníci rozdělili. Zdeněk Bultas se nadále věnoval již pouze rostlinné výrobě. Za sídlo Farmy Bultas si v roce 2009 zvolil starý zemědělský objekt v nedaleké obci Ostromeč, který začal postupně upravovat a zvelebovat. Tehdy hospodařil přibližně na 1150 ha zemědělské půdy, z nichž bylo kolem 1000 ha půdy orné. V průběhu času se k otci přidal i syn Vít, a od té doby hospodaří na farmě společně.
Dnes rodina hospodaří přibližně na 900 ha zemědělské půdy, z toho na 850 ha orné, zbytek tvoří trvalé travní porosty. V osevním postupu se farmáři orientují na tržní plodiny, nejčastěji ozimou a jarní pšenici, ozimý a jarní ječmen, oves, řepku, kukuřici, sóju či hrách. Na menší ploše pěstují i jetele.
Historicky na farmě orali a poté podmítali talířovým podmítačem. Od roku 2012 často nahrazují orbu kypřením radličkovým nářadím. Po sklizni následuje mělká podmítka, hlubší zpracování radličkovým kypřičem a vzápětí setí. „Oproti orbě je to rychlý a ekonomický způsob zpracování půdy, který udrží vodu v půdě,“ vysvětluje Vít Bultas důvod změny technologie. Ale orba má v určitých případech, například v boji proti plevelům, stále opodstatnění.
Při zajišťování jednotlivých pracovních operací na farmě je nezbytně nutná výkonná a spolehlivá technika. Při jejím nákupu a následném servisu farmáři spolupracují s řadou firem. Jednou z nich je také NEWIA s. r. o. ze Staňkova.
„S firmou NEWIA spolupracujeme od jejího vzniku. Za dobu jejího působení nám dodala kolem desítky strojů. Zajišťuje pro nás i následné servisní služby, které jsou velmi kvalitní a také rychlé, což je pro nás farmáře důležité,“ vysvětluje farmář.
Na Farmě Bultas dlouhá léta pracoval diskový secí stroj. Když se jeho udržování ve správném technickém stavu a odstraňování problémů stalo pro farmáře časově a finančně příliš náročné a stroj z hlediska provozní spolehlivosti přestal vyhovovat, rozhodl se v roce 2023 začít hledat vhodného nástupce. „Chtěl jsem stroj s dlouhodobou udržitelností a odolnou konstrukcí,“ popisuje požadavky na nový stroj Vít Bultas a dodává: „Postupně jsem porovnával secí stroje čtyř značek. Jedním z nich byl secí stroj Ultima CS německého výrobce Köckerling, který má ve svém portfoliu firma NEWIA. Secí stroj mne svojí konstrukcí zaujal, a tak jsem v roce 2024 využil příležitost prohlédnout si také výrobní závod. Poté následovaly návštěvy uživatelů tohoto secího stroje. Jednoho v Plzeňském kraji, dalších ve Východočeském. U službaře ve Východočeském kraji jsem viděl, v jakém technickém stavu je secí stroj po více než deseti letech práce a deseti tisíci hektarech. Obsluha přiznala, že po celou dobu životnosti stroje řeší pouze opotřebitelné díly. Viděl jsem také, v jakých podmínkách dokáže Ultima CS kvalitně set. Například v nadmořské výšce přes sedm set metrů, v extrémně kamenité půdě, kde velmi kvalitně zasela hrách, nebo na jiném místě, kde sela mák po radličkovém podmítači. Mák je z hlediska setí a následného vzcházení problematická plodina. Oslovilo mne, že jsem po přejezdu soupravy neviděl ani stopy po traktoru. Tyto návštěvy, rozhovory s uživateli a výsledky práce secího stroje mne přesvědčily.“
Na jaře loňského roku následovala objednávka. Společnost NEWIA dodala secí stroj Ultima CS 600 s pracovním záběrem 6 m před podzimním setím.
Ultima CS seje za sucha i za mokra, do různě zpracované půdy, stejně jako do strniště či do mulče. Výrobce toho docílil vhodnou konstrukcí, kdy se celá hmotnost stroje přenáší na pogumovaná kovová klecová opěrná kola, která slouží současně pro hydraulické nastavení hloubky setí.
V přední části je stroj osazen hydraulicky ovládanou smykovou lištou, která rozbije hroudy, za níž výše zmíněná klecová kola utuží půdu v celém pracovním záběru. Šesticentimetrové dláto za každým kolem prořízne seťové lůžko a následně je osivo pneumatickou cestou dopraveno na dno vyčištěné od posklizňových zbytků. Poté je nivelátory přihrnuto půdou. Zpětné utužení zasetých řádků zajistí jednořadý STS válec a zavlačovače nakonec zarovnají pozemek a rozvrství případný mulč.
Stroji nechybí znamenáky pro případ, že by vysadila navigace, k nadstandardní výbavě patří přední sekce koltrů narušující zhutněnou půdu za koly traktoru a dvouokruhový hydraulický přítlak, kdy jsou zvlášť ovládány botky pracující ve stopách traktoru a zvlášť zbývající botky.
Ultima CS 600, v agregaci s traktorem New Holland T8050, zasela na podzim více než 600 ha, letos na jaře pak dalších téměř 200 ha. Secí stroj pracuje buď po orbě a smykování, nebo po radličkovém kypřiči.
„Tímto secím strojem sejeme téměř všechny plodiny. Pšenice, ječmeny, pelušku, hrách a vyzkoušíme ho i při setí řepky. Na jaře jsme také zaseli jarní pšenici na malé ploše přímo do porostu nesklizené sóji. V kombinaci s navigací je setí velmi přesné,“ pochvaluje si Vít Bultas. Pracovní rychlost se pohybuje kolem 12 km/h, průměrná spotřeba je 9 l/ha.
S konečným hodnocením Vít Bultas čeká až na sklizeň, ale zaseté porosty vzcházejí rovnoměrně a velmi dobře.
Hodnotit však již může stroj z pohledu konstrukce a vlastní práce. Mezi pozitiva řadí kvalitu setí, velký objem násypky (problémem nejsou ani čtyři vaky), snadné rozkládání a skládání a přestože jde o radličkové výsevní ústrojí, relativně nízký tahový odpor. A protože nic není dokonalé, našel na stroji ze svého pohledu i dva drobné nedostatky – na spodním uložení slupice nevhodně umístěnou maznici a absenci lávky uvnitř násypky, na kterou byl zvyklý z předchozího stroje. Protože jsou ale s otcem oba technicky zdatní, nebyl problém upravit si stroj podle svého gusta.
Článek vyšel v regionální příloze týdeníku Zemědělec z Plzeňského kraje.*


