Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) v Průhonicích buduje unikátní sbírku vysoce invazních patogenů rostlin, tzv. Českou sbírku fytopatogenních oomycetů (ČSFO). Oomycety, neboli řasovky, jsou organismy žijící ve vodě i na souši, které se živí buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Způsobují rozsáhlé škody v lesích, sadech i na městské zeleni, uvedl ústav v tiskové zprávě. Vědci mohou díky sbírce sledovat jejich šíření v čase i prostoru, studovat jejich vlastnosti a vyvíjet nové metody ochrany.

Mezi těmito patogeny se nejčastěji vyskytují druhy rodu Phytophthora, které patří k nejinvazivnějším organismům a každý rok způsobují celosvětově škody v řádu miliard dolarů.

Rozšiřují se i v důsledku globalizovaného obchodu

Oomycety se do Česka dostávají zejména v důsledku globalizovaného obchodu s rostlinami. Tyto patogeny pronikají do volné krajiny ze zahradnických center, školek nebo skleníkových provozů. Odtud se dovedou šířit dál vodními toky, půdou i vzduchem. Klíčový způsob zavlečení je prostřednictvím kontejnerových okrasných rostlin, tedy rostlin pěstovaných v nádobách, na kterých se nevědomky podílí široká veřejnost. "Oomycety žijí velice skrytě a snadno se šíří. V nových podmínkách snadno přecházejí na místní hostitele, což z nich činí zásadní riziko nejen pro hospodářské plodiny, ale i pro lesní porosty a přírodní ekosystémy," uvedl vedoucí odboru biologických rizik VÚK Karel Černý. Veřejnost varoval před nákupem rostlin, u kterých jsou patrné projevy poškození nebo zhoršeného zdravotního stavu. Napadení rostliny se podle Černého nejčastěji projevuje hnilobou kořenů, vadnutím, žloutnutím nebo odumíráním listů a výhonů či celkovým chřadnutím rostlin. V případě úniku pokročilých stadií invaze do prostředí může dojít k poškozování a odumírání celých výsadeb a porostů.

VÚK na tyto hrozby reaguje kromě budování ČSFO také systematickým výzkumem. V něm spolupracuje s univerzitami i lesnickými a zemědělskými organizacemi. Výsledky výzkumu se pak odráží v konkrétních doporučeních pro praxi. Patří k nim zejména kvalitní integrovaná ochrana rostlin včetně prevence zavlékání a kontrola přivezeného a dále distribuovaného materiálu nebo bezpečná likvidace toho, který je poškozený.

"Klíčové je zabránit zavlečení patogenů a jejich dalšímu šíření. Jakmile se dostanou do volné krajiny, jejich vymýcení je prakticky nemožné," zdůraznil Černý.

ČSFO se řadí mezi nejdůležitější nástroje ochrany rostlin v Česku. Sbírka byla založena v roce 2005 v Průhonicích a aktuálně obsahuje více než 660 veřejně dostupných kmenů a dalších více než 500 ve výzkumné části. Každý kmen je detailně zdokumentován, od místa nálezu přes hostitelskou rostlinu po detailní genetickou charakteristiku. Ve sbírce jsou uchovávány i mimořádně nebezpečné druhy, mezi kterými nechybí například původci odumírání olší a buků: plíseň olšová a plíseň buková.*