Moderní technologie pomáhají v podniku Statek Bureš, s. r. o., snižovat objem aplikovaných přípravků na ochranu rostlin a šetřit nedostatkovou lidskou práci. Zaměřují je do řepky, máku ale také do dalších plodin, včetně česneku. Jednatel společnosti Jindřich Šmöger dlouhodobě s úspěchem využívá doprovodné plodiny v ozimé řepce, přísev pelušky do ozimé pšenice nebo ozeleněné kolejové řádky. Letos chce otestovat inovativní způsob, jak z porostu máku odstranit rostliny napadené plísní máku s pomocí velmi přesné bodové aplikace.

Podnik je členem tří operačních skupin projektů EIP. Tématem testování a výzkumu přímo v provozu je například snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin. „Chci redukovat vstup chemie tak, abych spotřebu v podniku držel pod jedním kilogramem účinné látky na hektar,“ vytyčil si cíl Jindřich Šmöger, který své poznatky sdílí společně s dalšími členy Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s. Efektivnější má být také aplikace hnojiv, chtějí otestovat robotický traktor nebo sklizeň celých makovic a následné šetrné zpracování, které má redukovat poškození a žluknutí semen. Zároveň farmář podporuje na svých polích vyšší biodiverzitu. Celý článek si můžete přečíst v Úrodě č. 6/2026.

Přísev řepce prospívá

Přísevy do řepky využívá Jindřich Šmöger v podniku dlouhodobě. Výnos řepky v podniku je podle něj mezi čtyřmi až pěti tunami z hektaru v závislosti na ročníku. Směs, která se mu osvědčila, obsahuje po půl kilogramu svazenky vratičolisté a shloučené; obě koncem listopadu, když jdou do květu, vymrznou. Součástí směsi je také pohanka, ta odejde již při prvních mrazech. „Nesmí vykvést a udělat semena,“ zdůrazňuje farmář. Další složkou je peluška nebo oves. Dodal, že ve Francii se hodně využívá čočka, v podniku se jim ale neosvědčila, prakticky nevyrostla, zřejmě kvůli nedostatku tepla. Jindřich Šmöger upozornil, že ve směsi pro přísev by neměly být jen drobnosemenné rostliny, nýbrž i ty s velkým semenem. Když totiž zaprší a na půdě se udělá škraloup, nemají drobnosemenné druhy šanci vzejít. Plodiny s velkým semenem ale mají sílu krustu rozrazit i pro drobnosemenné, lépe odolají útoku slimáčků a dalších škůdců.

Precizně nejen do máku

Používat Dithane a podobné fungicidy proti plísni máku již není možné, proto v podniku hledají jinou cestu. Tímto tématem se zabývá operační skupina s názvem Alternativní způsoby precizní cílené regulace plevelů na eliminaci mladých infikovaných rostlinek máku v růstové fázi dvou až čtyř listů. Předpokládají bodovou aplikaci s využitím postřikovače Rumex RXF900, a to nejspíše neselektivním herbicidem. „Možná bude potřeba přidat lepidlo, aby se spory nešířily dál,“ zvažuje Jindřich Šmöger.
Stroj ale chtějí využít i v dalších plodinách, například v jeteli na semeno pro likvidaci šťovíku nebo v užitkových loukách pro odstranění ocúnu.*