
České zemědělství vstoupilo do další sezóny s nebezpečím stále častějších a výraznějších klimatických extrémů. Stává se již téměř pravidlem, že se během jarního období vyskytují delší období s hlubokým nedostatkem srážek, které mohou vést až k výraznému ovlivnění průběhu vegetace a ke snížení výnosu.
Při vydatných srážkách následujících po dlouhém období beze srážek nedochází k rychlému doplnění vody do půdního profilu. V horní vrstvě půdy se pak často projevuje po určitou dobu přemokření, a to do doby obnovení kapilarity a plného vsakování srážek. Tento přechod mezi nedostatkem a nadbytkem vody představuje pro plodiny také velký stres a zásadně ovlivňuje jejich schopnost přijímat živiny i vytvářet mohutný kořenový systém.
Uvedený trend se na mnoha místech projevil i v letošním roce. Klimatická změna se v praxi neprojevuje pouze vyššími teplotami, ale především rostoucí nestabilitou srážek. To má přímý dopad na výnosy, kvalitu produkce i ekonomiku zemědělských podniků.
„Je zřejmé, že zemědělci jsou v posledních letech vystaveni větším povětrnostním extrémům, které se týkají nejen srážek, ale i teplot. Problémem jsou především dlouhá období sucha a pak rychlé střídání vláhových a teplotních podmínek, “ upozorňuje doc. Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.

Kořenová zóna pod tlakem
Nerovnoměrná dostupnost vody se nejvýrazněji promítá do fungování kořenového systému. V období sucha dochází k omezení příjmu živin a zpomalení růstu. Při náhlých intenzivních srážkách naopak velké množství vody rychle odtéká mimo kořenovou zónu, případně dochází k jejímu přemokření a omezení přístupu kyslíku. Výsledkem je omezení vývoje kořenového systému, horší vývoj porostu a nižší odolnost k dalším stresovým faktorům, jako jsou houbové choroby a reakce na napadení škůdci.
Právě proto se v posledních letech stále více prosazují technologie, které dokážou pracovat přímo v půdě a pomáhají stabilizovat vodní režim v bezprostředním okolí kořenů. Jednou z nich je technologie SILIUP.

Voda je tam, kde ji rostlina potřebuje
SILIUP je půdní technologie založená na podpoře aktivity specifických půdních bakterií, které dokážou rozkládat přirozeně se vyskytující křemík. V místě aplikace se díky jejich činnosti vytváří jemná gelovitá struktura, která funguje jako přirozený regulátor vody v půdě. Tato struktura dokáže vodu zadržet v období sucha, ale zároveň chrání kořenovou zónu před přemokřením při intenzivních srážkách. A pomáhá tak rostlinám překonávat stresová období spojená se zhoršeným příjmem živin.
Odborníci tento efekt popisují jako vznik tzv. „kořenové oázy“ – stabilního mikroprostředí, ve kterém má rostlina k dispozici vodu i kyslík v optimálním poměru. Křemík, který je po kyslíku druhým nejrozšířenějším prvkem v půdě, tak není jen pasivní součástí půdního profilu, ale aktivním nástrojem pro zvýšení odolnosti porostů.
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 22.*