Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR prosazují jasnější a spravedlivější pravidla pro nakládání se zemědělskou půdou, která umožní investovat těm, kdo na půdě skutečně hospodaří a nebudou diskriminovat žádnou skupinu farmářů.  Trh se zemědělskou půdou je podle nich v ČR příliš otevřený a půda se stále častěji stává investicí pro subjekty mimo zemědělství.

Česko má poměrně otevřený trh se zemědělskou půdou

Předložení návrhu zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce, který by zamezil spekulacím, má vláda ve svém legislativním plánu. Zákon ale kritizují Piráti, ODS i soukromí zemědělci. Podle nich zatíží malé a střední zemědělce, a naopak prospěje velkým agropodnikům.  "Česko dnes patří mezi země v rámci EU s poměrně otevřeným trhem se zemědělskou půdou. V posledních letech se ale stále častěji ukazuje, že toto nastavení vytváří nerovnováhu mezi aktivními zemědělci a subjekty, které půdu pořizují primárně jako investici. Pro zemědělské podniky to znamená rostoucí nejistotu i další tlak na náklady spojené s hospodařením," řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha uvedl, že schopnost zemědělců kupovat půdu z vlastních výnosů ze zemědělské činnosti stále klesá. Zemědělec, který má většinu půdy v pachtu, často nemá finanční rezervu, aby mohl pozemky nakoupit. Naopak investor nebo spekulant může farmáře snáze přeplatit, tvrdí Pýcha. "Chceme pravidla, která posílí šanci těch, kdo na půdě skutečně hospodaří, aby měli vyšší míru jistoty, která odpovídá dlouhodobému charakteru zemědělské činnosti a aby mohli dlouhodobě investovat," uvedl Pýcha. Ministerstvo zemědělství dosud žádný návrh zákona nepředstavilo, některé opoziční strany nicméně varují, že postavení agroholdingů by se po přijetí zákona zesílilo a snížilo by se konkurenční prostředí. Problém zákona podle Asociace soukromých zemědělců spočívá mimo jiné v takzvané informační odpovědnosti, ze které vyplývá, že zemědělci dostanou informaci o prodeji půdy. "Velký hráč vždy toho malého zemědělce přeplatí," řekl už dříve předseda asociace Jaroslav Šebek.

Zemědělský svaz a Agrární komora ale oznamovací povinnost vnímají jako užitečný nástroj. Podle Pýchy díky ní bude mít zemědělec, který na půdě hospodaří, možnost se o zamýšleném prodeji s předstihem dozvědět a bude mít šanci vlastníkovi předložit svou cenovou nabídku. Podle Doležala ohlašovací povinnost nebo omezené přednostní právo pro stávajícího uživatele půdy představují spíše umírněné nástroje, které mohou přispět k větší stabilitě a transparentnosti celého systému. V Evropě jsou navíc podobné mechanismy běžné, dodal Doležal. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý poznamenal, že v řadě zemí EU nabývání zemědělské půdy podléhá určitým podmínkám nebo omezením. "Jde například o předchozí administrativní povolení převodu půdy, předkupní právo, cenové regulace, pokud brání extrémně spekulativním cenám, horní limity nabytí půdy, pokud sledují legitimní cíl a nejsou plošně nepřiměřené," uvedl Bílý. Jakým směrem se bude ubírat český zákon, podle něj není dosud jasné, ministerstvo chce o případném návrhu diskutovat se zemědělskou veřejností.*