
Voda je nezbytnou součástí fyziologických procesů v těle všech živých organismů. U dojnic vodní bilance přímo ovlivňuje produkci mléka. Také pomáhá redukovat tepelný stres. Avšak důležité je nejenom množství, ale také kvalita. Rostoucí teploty a změny v distribuci srážek komplikují život a zemědělskou produkci na celém světě a mají vliv i na kvalitu vody.
Pokud bude vše probíhat nadále ve stejném trendu, tak se chov hospodářských zvířat (nejen skotu) stane nejenom v tropických pásmech stále obtížnějším oborem lidské činnosti a může být vážně ohrožena potravinová bezpečnost i v těch zemích, kde je zatím dostatek (resp. nadbytek) kvalitních potravin brán jako naprostá samozřejmost. Pokud se podle vědců něco nezmění, tak do konce století zažije více než 1 miliarda krav na celém světě výrazný tepelný stres.
Extrémní horko působí na skot (ale nejenom na něj) mnoha různými způsoby, zejména v kombinaci s vysokou vlhkostí, kdy u zvířat vyvolává tzv. tepelný stres, k jehož působení lze krom diskomfortu přičítat zhoršení plodnosti a reprodukčních ukazatelů, narušení růstu telat i fungování jejich imunitního systému, může též vést ke zvýšenému počtu úhynů, což žádný chovatel nezažívá rád. V případě dojnic dochází k poklesu produkce mléka a nezřídka i ke zhoršení jeho kvality. To vše má dopad na welfare zvířat (i chovatelů), ale i na efektivitu a konkurenceschopnost chovu hospodářských zvířat, vč. příjmů jednotlivých zemědělců i větších zemědělských podniků.
Rostoucí teploty a vlhkost budou chovatele nutit k tomu, aby se novým podmínkám přizpůsobili. V případě chovu hospodářských zvířat půjde například o zajištění intenzivního větrání nebo dokonce o pořízení klimatizace do stájí pro zvířata, případně o přechod na taková plemena, která jsou mnohem lépe přizpůsobená vysokým teplotám prostředí. Nicméně lze očekávat, že tato opatření budou s dalším oteplováním stále dražší a nebudou využitelná na všech místech.
Za normálních podmínek vypije průměrná dojnice cca 130 litrů vody za den. Pokud je kráva v prvních měsících laktace nebo produkuje velké množství mléka, může její denní potřeba přesáhnout 150 litrů. V případě působení tepelného stresu se spotřeba vody také zvyšuje, protože při vysokých okolních teplotách (přičemž už teploty kolem 16 °C mohou být pro krávy stresující) zvíře vydává tekutiny pocením a intenzivním dýcháním. Pokud je příjem potravy a vody v důsledku silného tepelného stresu narušen, může dojít k dehydrataci. Kromě poklesu množství mléka často dochází i ke snížení mléčných složek, tj. procenta tuku a bílkovin. Stoupající tělesná teplota dále zvyšuje tepelný diskomfort a zhoršuje pohodu a užitkovost. Při vysokém stupni dehydratace se snižuje objem krve a zhoršuje distribuce kyslíku do orgánů. Lze zaznamenat negativní vliv dehydratace na reprodukční cyklus a kvalitu vajíček. Narušení vodní bilance tak ovlivňuje nejen pohodu a produkci mléka, ale i plodnost a náchylnost k nemocem. Stručně řečeno: dehydratace může mít negativní dopad na celý organismus, vč. imunitního, trávicího a reprodukčního systému. Do ekonomiky chovu se dehydratace a tepelný stres promítnou prostřednictvím nižší tržní produkcí mléka a jeho horší kvalitou, rostoucími náklady na veterinární péči, vč. opakovaných inseminací.
Proto je zajištění neomezeného přístupu krav (a všech ostatních kategorií) k čisté pitné vodě nezbytné pro optimalizaci zdraví zvířat a efektivity produkce. Pokud kontaminanty ve vodě překročí maximální tolerovatelné koncentrace, je to problém, který se musí řešit dříve, než způsobí ještě větší problémy.
Testování kvality vody a zejména té, kterou mají být napájena hospodářská zvířata, je důležité zejména během teplých dní, protože sucho a velké teplo mohou změnit kvalitu vody nejenom v rybnících, ale i v nádržích a napajedlech. A vždy to je k horšímu.Vzhledem k tomu, že v současnosti dochází všude k většímu či menšímu vlivu sucha a vysokých teplot, doporučuje se chovatelům hospodářských zvířat, aby pravidelně kontrolovali kvalitu napájecí vody. Zejména před zahájením pastevní sezóny, ale i v jejím průběhu.
Podobně ani dusičnany samy o sobě nejsou pro zvířata toxické, ale ve zvýšených koncentracích způsobují otravu. Riziko kontaminace vodního zdroje dusičnany je vyšší zejména v místech, kde probíhá intenzivní zemědělská produkce a dusičnany mohou být splavovány z polí či chovů. U vody se zvýšeným obsahem živin (eutrofizované) je v obdobích horkého a suchého počasí také vyšší riziko výskytu sinic (Cyanobacteria), přičemž některé druhy obsahují toxiny, jejichž konzumace může mít pro zvířata smrtelné důsledky. Je tedy zřejmé, proč je monitorování vodních zdrojů sloužících k napájení během celé pastevní sezóny důležité. Sinice se často vyskytují ve stojatých vodách, rybnících nebo nádržích. Množení a růst těchto bakterií je usnadněn vysokými teplotami. vypité vody. Příznaky otravy neurotoxiny se mohou objevit již během pěti minut (ale také až po několika hodinách) po požití. U zvířat patří mezi příznaky slabost, svalový třes, potíže s dýcháním, křeče a v nejzávažnějších případech úhyn. V případě jaterních toxinů mohou zvířata vykazovat slabost, bledé sliznice, krvavý průjem a nakonec uhynou.
Perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky (PFAS) našly široké využití v průmyslové výrobě, v letecké hasicí pěně a v produktech běžné spotřeby. Označení „věčné chemikálie“ získaly díky své extrémní stabilitě. Postupem času se dostaly do povrchových i podzemních vod, sladkovodního i mořského prostředí, což začalo vyvolávat obavy z potenciálních zdravotních rizik, a to jak pro člověka, tak hospodářská a volně žijící zvířata. Jelikož se jejich přítomnost prokázala i v některých zdrojích pitné vody, stal se z těchto „věčných chemikálií“ v podstatě celosvětový problém.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková, Foto Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 3/2026.