Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV).

Cla uvalená loni americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz do USA ještě více zkompilovala situaci odvětví, které se potýká s drsnějším klimatem a klesající poptávkou. Spojené státy jsou největším světovým trhem s vínem. Celosvětový vývoz vína loni klesl o 9,7 procenta na 94,8 milionu hektolitrů, což byl nejnižší údaj od roku 2009. Hodnota vývozu se pak snížila o 6,7 procenta na 33,8 miliardy eur (822,8 miliardy Kč).

Celosvětová spotřeba vína loni klesla o 2,7 procenta na 208 milionů hektolitrů. To byl nejnižší údaj od roku 1957. Od roku 2018 se spotřeba propadla o 14 procent.

Dopad cel a změn spotřebitelskách návyků

Ředitel OIV John Barker řekl agentuře Reuters, že data za rok 2025 ukazují, že odvětví reaguje jak na okamžité dopady americké celní politiky, tak na dlouhodobější změny související s klimatem a spotřebitelskými návyky. Upozornil, že už v roce 2024 se export i spotřeba propadly na nejnižší úrovně za poslední desetiletí - vývoz byl nejnižší od roku 2010 a spotřeba dokonce od roku 1961.

Nižší spotřeba byla loni na devíti z deseti největších světových trhů s vínem. Hlavní podíl na poklesu pak měly Čína, Francie a USA. Ve Spojených státech se spotřeba snížila o 4,3 procenta. Ve Francii, která je největším trhem s vínem v Evropě, spotřeba klesla o 3,2 procenta. V Číně se pak spotřeba vína loni propadla o 13 procent a od roku 2020 dokonce o 61 procent. Růst loni zaznamenaly Portugalsko, Brazílie, Japonsko a část východní a střední Evropy.*