Březnový seminář společnosti Alltech v Trhovém Štěpánově nabídl pohled do problematiky moderní konzervace krmiv. V době, kdy se trh s mlékem potýká s výkyvy cen, se pozornost chovatelů musí upřít k efektivitě. Jak zaznělo z úst expertů, klíč k úspěchu neleží v čekání na lepší ceny, ale v precizním managementu silážování a ochraně zdraví zvířat před neviditelnými hrozbami, jako jsou např. mykotoxiny.

Úvodního slova se ujal Michal Hulík, ředitel společnosti Alltech pro střední a východní Evropu. Ve svém příspěvku analyzoval aktuální situaci na trhu s mlékem, která se po období extrémně vysokých cen v roce 2025 propadla k hranici 10 Kč za litr. Hulík však chovatele uklidnil historickou zkušeností: „Žádná krize netrvala nikdy déle jak devět měsíců. Takové cykly se opakují velmi pravidelně, většinou po třech letech“. Podle jeho slov společnost Alltech, firma založená na vědě a výzkumu (což symbolizuje i mikroskop v logu společnosti), pomáhá farmářům zlepšovat zdraví zvířat a ekonomiku farem právě skrze inovativní technologie a analytické metody.

„Výroba siláže je kompletně ztrátová činnost“

Hlavní hvězdou semináře byl americký expert Gordon Marley, specialista na procesy silážování a držitel prestižního ocenění Cow Signals. „Výroba siláže je kompletně ztrátová činnost, není procesem tvorby nových hodnot, ale bojem o záchranu těch stávajících,“ prohlásil hned v úvodu s tím, že není možné ochránit všechny živiny z pole až do žlabu. Naše práce jako odborníků a práce všech podílejících se na výrobě a zkrmování siláže, je tyto ztráty minimalizovat. „Reálně absolutně nejmenší ztráty, které můžete docílit, když všechno bude perfektní, jsou 12 %. Tedy z 1000 posečených tun píce bude 880 t reálně zkrmeno,“ vysvětlil Marley. Ideální svět ale neexistuje.Pokud se v managementu objeví chyby, jako je pomalé naskladňování nebo špatné zakrývání, ztráty dramaticky rostou a je realitou, že z každé tuny posečené píce zbude ke krmení méně než 800 kg.

Bitva o miliony bakterií

Základem úspěšné fermentace je dominance bakterií mléčného kvašení. Problémem však je, že na čerstvé píci se tyto žádoucí organismy vyskytují ve velmi nízkých počtech a musí soupeřit s kvasinkami a jinými bakteriemi. Marley proto prosazuje tzv. pravidlo milionu: „Věřím v to, že je potřeba použít alespoň milion bakterií na gram píce, protože ty vytvoří bezpečnou záchrannou síť a pomohou překonat výzvy, jako je špatné počasí,“ vysvětlil.

Rozhodující je efektivita těchto bakterií. Zatímco homofermentativní bakterie přeměňují cukry na kyselinu mléčnou bez ztrát sušiny a energie, jiné mikroorganismy (včetně heterofermentativních) produkují vedlejší produkty jako alkohol a CO2, což vede k masivnímu úbytku energie a zhoršení chutnosti krmiva. To je kritické zejména u těžko silážovatelných plodin s vysokou pufrační kapacitou, jako je vojtěška, kde je přídavek kvalitního inokulantu nezbytný pro rychlý pokles pH.

Více ze semináře přinese Náš chov 5.*