V Žabčicích se uskutečnil odborný seminář MENDEL-INFO 2026, věnovaný 100. výročí založení Polní pokusné stanice (PPS) Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Cílem akce bylo prezentovat poznatky z dlouhodobých stacionárních pokusů z několika lokalit a přiblížit přítomným dopady na produkci plodin a úrodnost půdy v éře klimatické změny.

Jubilejní odborný seminář MENDEL-INFO 2026, uspořádaný ke stému výročí Polní pokusné stanice v Žabčicích, zahájili prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D., děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, spolu s Ing. Jakubem Doležalem, ředitelem Školního zemědělského podniku Žabčice, kteří zdůraznili nezastupitelnou roli stanice pro výuku i špičkový výzkum.

Historie a modernizace výzkumu

Historický exkurz od dob využívání parních lokomobil k hluboké orbě až po éru pěstování tabáku zprostředkovala Ing. Stanislava Žižlavská, na což navázala doc. Dr. Ing. Pavlína Smutná z AF MENDELU popisem transformace stanice v moderní pracoviště využívající autonomní roboty, precizní vážení zrna přímo na poli a nové výzkumné směry v podobě ekologického zemědělství a agrolesnictví.

Klima a jeho dopady na produkci

Alarmující klimatická data prezentoval Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D. z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a ČHMÚ, podle něhož se teplota v Žabčicích za 50 let zvýšila o 1,9 °C a počet tropických dnů se zde v poslední dekádě téměř ztrojnásobil, přičemž dochází k rizikovému posunu srážek z jara do pozdního léta. Předčasný nástup jara vede v 79 % případů k poškození vegetace pozdními mrazy.

Dlouhodobé pokusy a zdraví půdy

Zásadní poznatky z dlouhodobých pokusů shrnul Ing. Ladislav Menšík, Ph.D. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), který doložil, že výhradní používání minerálních hnojiv vede k nebezpečné acidifikaci půdy a zhoršení kvality humusu, zatímco pro stabilitu systému je nezbytný hnůj a pěstování pícnin. Konkrétní dopady monokultury jarního ječmene, jako je pokles pH až na 5,0 a úbytek draslíku, prezentovala Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. z AF MENDELU, která zároveň potvrdila, že v suchých podmínkách zůstává klasická orba se zapravenou slámou výnosově nejstabilnější. Význam šetrných technologií pro půdní život podtrhl Ing. Rastislav Bušo, Ph.D. z NPPC – VÚRV Piešťany zjištěním, že v bezorebných systémech se vyskytuje až sedminásobně více žížal.

Agrotechnika a emise CO₂

Vliv agrotechniky na emise skleníkových plynů rozebrala Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D. z CARC, která varovala před letní orbou způsobující masivní úniky CO₂ a doporučila ponechávat slámu na povrchu jako mulč, jenž udržuje půdu o 10 °C chladnější. Celkovou strategii pro moderní hospodaření doplnil Ing. Pavel Růžek, CSc. z CARC kritikou nadměrného drcení půdy stroji a varováním před používáním digestátů bez dodání slámy, což vede k degradaci vlastní organické hmoty půdy; jako perspektivní cestu označil technologii strip-till a precizní diagnostiku dusíku, která může po mírných zimách snížit dávky hnojiv až o polovinu.*

Kompletní informace naleznte v týdeníku Zemědělec č. 12 na str. 42.