Diskové mlýny Skiold dodává na náš trh společnost Danagra již více než dvě desítky let a u našich zemědělců jich pracuje téměř stovka. Menší mlýny SK2500 používají zejména soukromníci, výkonnější SK500 větší zemědělské podniky a nejvýkonnější varianty SK10T nalezneme v komerčních výrobnách krmných směsí.

V ZD Krásná Hora nad Vltavou se v průběhu patnácti let zapojily do výroby krmných směsí již tři diskové mlýny Skiold, přičemž dva jsou v provozu a třetí, z roku 2011, dnes slouží jako záložní. Přestože má již mnoho odpracováno, je stále plně funkční, což není překvapivé, protože diskové mlýny Skiold jsou velmi jednoduchá a spolehlivá zařízení.

Špičkový podnik

Zemědělské družstvo v Krásné Hoře je známým podnikem orientovaným na výrobu mléka, v níž dosahuje špičkové užitkovosti. Stádo holštýnských dojnic má průměrnou dojivost okolo 14 000 litrů na laktaci a stádo českého strakatého skotu za ním zaostává jen o trochu. Průměrných 10 500 litrů na dojnici je pro toto plemeno špičkový ukazatel.

Protože jsou dnes dojnice se špičkovou výkonností často přirovnávány k vrcholovým sportovcům, je nutné pro zachování jejich užitkovosti pečlivě dbát na skladbu krmné dávky. Kvalitní objemná i jadrná krmiva jsou tedy nezbytnou podmínkou.

Postupný vývoj

V Krásné Hoře dříve krmné směsi nakupovali, ale záhy zjistili, že aby mohli přesně reagovat na potřeby dojnic, bude lepší vyrábět si je sami. Od roku 2004 proto začali používat vlastní výrobnu krmiv a pro našrotování jednotlivých komponent využívali nejprve mačkače a později také kladívkové šrotovníky.

Mačkání se ukázalo jako neefektivní, protože ačkoliv je kráva přežvýkavec, živiny z jemněji nadrceného zrna využije výrazně lépe. Použití kladívkového šrotovníku sice přineslo jemný šrot včetně rozdrcení obalů zrn, bylo však energeticky náročné, hlučné a prašné. Náročná byla také údržba, zejména z hlediska životnosti pracovních orgánů a sít.

Vhodné řešení

Výrobu krmných směsí má v Krásné Hoře na starosti Vít Hubička, který si před patnácti lety prosadil použití diskových mlýnů Skiold. Ty se v provozu velmi osvědčily. Namletí zrn sice není tak jemné jako u kladívkového šrotovníku, bachorům krav to však nevadí a je dostatečné pro dobrou konverzi živin.

Použití diskových mlýnů navíc přináší několik výhod. Mezi hlavní řadí Vít Hubička nízkou hlučnost, prašnost i energetickou náročnost, a především minimální servisní náklady. Ty odhaduje na pouhých 2000 Kč ročně na jeden mlýn. Životnost mlecích disků opatřených segmenty ze slinutých karbidů je totiž velmi vysoká. Přestože již zakoupil náhradní sadu, stále ji má uloženou v krabici, protože ani po šesti letech provozu nebylo nutné disky měnit.*

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.