Zemědělský svaz požaduje úpravu redistributivní platby. Tu by měli zemědělci dostávat na prvních 450 hektarů půdy, nikoliv na prvních 150, což platí nyní. Aktuální nastavení totiž poškozuje střední farmy o velikosti okolo 600 hektarů. Ziskovost jim kvůli nastavení platby klesla o více než 80 procent. Na tiskové konferenci v Praze to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. U některých farem pokles ziskovosti podle něj vedl k jejich prodeji. Svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby.

Současné nastavení platby likviduje střední podniky

"Současné nastavení redistributivní platby v ČR likviduje střední podniky. A proto bychom toto nastavení měli změnit," řekl Pýcha. Kromě úpravy vyplácené plochy by si Pýcha dokázal změnu představit i v podílu přímých plateb určených na redistribuci, a to ze současných 23 procent na 12 až 13, což je podle něj průměr Evropské unie. Negativní dopady platby podle svazu dokazují i data Zemědělské účetní daňové sítě o důchodu ze zemědělské činnosti. Zatímco v roce 2022 činil důchod u podniků kolem 595 hektarů 8511 korun za hektar, v roce 2024 podniky kolem 600 hektarů dosahují 1681 korun za hektar. Do důchodu ze zemědělské činnosti se započítává i výnos z vlastní půdy, zahrnuje i odměnu za vlastní práci. Důchod ze zemědělské činnosti podle dat klesl mezi lety 2022 a 2024 i malým podnikům kolem 40 hektarů, pokles ale nebyl tak významný. Stále více středních zemědělců proto podle Pýchy v současnosti řeší, jestli v podnikání mají pokračovat. Revizi redistributivní platby řeší i současný ministr zemědělství Martin Šebestyán , uvedl to už dříve. Změny by ale podle Pýchy dávaly s ohledem na dlouhý administrativní proces smysl pouze v případě, že bude platit přechodné období mezi současnou Společnou zemědělskou politikou EU a tou, která má platit po roce 2027.*