Dohoda o partnerství mezi EU a sdružením Mercosur (španělsky Mercado Común del Sur, portugalsky Mercado Comum do Sul, v překladu „Společný trh Jihu“) je uzavřena mezi EU a jihoamerickým obchodním blokem, který zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay. Původní čtveřici zakládajících států doplnila v červenci 2024 Bolívie, které však aktuálně běží čtyřleté přechodné období, během něhož musí do svého právního řádu plně převzít veškerá pravidla a normy Mercosuru.

Dohoda mezi EU a Mercosurem vytváří jednu z největších zón volného obchodu na světě, zahrnující trh s více než 700 miliony obyvatel. Dle Evropské komise je hlavním cílem tohoto partnerství posílit evropskou ekonomiku odstraněním obchodních bariér a vytvořením nových pracovních míst, a to při současném zajištění ochrany zemědělců, spotřebitelů i přísných environmentálních norem EU. Vyjednávání o dohodě začalo již v roce 1999, avšak k zásadnímu průlomu došlo až začátkem ledna 2026, kdy dohoda získala v Radě EU podporu většiny zemí EU včetně ČR. Ačkoliv se pro úplnou platnost stále čeká na souhlas Evropského parlamentu a následnou ratifikaci národními parlamenty, Evropská komise na začátku března 2026 oznámila, že začne dokument provizorně uplatňovat.

Dohoda má své příznivce, jejichž argumenty hovoří o posílení evropského průmyslového exportu, nových příležitostech pro investory a získání přístupu k významným surovinám. Důležitou součástí jsou nově i závazky k zastavení odlesňování a ochraně klimatu. Avšak dohoda má i své odpůrce, a to často ze strany zemědělců. Hlavní obavou je, že dovoz levného hovězího masa, drůbeže a cukru z Jižní Ameriky může ohrozit evropskou produkci. Zároveň kritici hovoří o nerovné konkurenci, neboť jihoameričtí producenti nemusí splňovat tak přísné normy jako výrobci v EU.

Z hlediska hovězího masa sice dohoda s EU neumožňuje zcela bezcelní přístup pro veškerou produkci, přináší však významné celní úlevy pro přesně stanovené dovozní kvóty. Na unijní trh bude možné ročně dovézt 99 000 tun hovězího masa se sníženým clem ve výši 7,5 %. Tato nová kvóta (tvořená z 55 % čerstvým a ze 45 % mraženým masem) bude zaváděna postupně v průběhu šesti let a představuje přibližně až 1,5 % celkové evropské produkce. Zásadní změnou je však úprava podmínek u stávající tzv. Hiltonovy kvóty určené pro dovoz nejkvalitnějšího masa od mladých zvířat z pastevních chovů. Zatímco její celosvětový objem činí 66 826 tun, pro samotný blok Mercosur je v ní vyčleněno přibližně 47 000 tun. Právě u tohoto stanoveného množství dojde k úplnému odstranění dosavadního 20% cla, což v praxi znamená bezcelní přístup pro prémiové partie, jako jsou svíčková či roštěnec. V rámci tohoto přídělu hraje prim Argentina, které náleží téměř 30 000 tun (tedy 44 % celosvětové Hiltonovy kvóty). Jakýkoliv dovoz nad tyto limity bude i nadále podléhat standardním vysokým clům EU, která dnes u mimokvótového vývozu hovězího masa představují účinnou bariéru chránící vnitřní trh.

Je třeba uvést, že výše zmíněná kvóta 99 000 tun se sníženým clem se přibližně rovná jednomu steaku na každého obyvatele EU ročně. Unijní trh tak zůstává i nadále chráněn kombinací celních limitů a dalších mechanismů, které mají bránit jeho nekontrolovanému zaplavení importovanými produkty. Evropská unie navíc dohodu s Mercosurem vnímá v širším geopolitickém kontextu – v době globální nejistoty jde o zásadní politické gesto a potvrzení strategického partnerství v regionu, který by jinak mohl podlehnout sílícímu vlivu jiných globálních hráčů, zejména Číny.

Ing. Jan Syrůček, Ph.D.;

Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.;

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Celý článek najdete v Našem chovu 4/2026, který právě vychází.*