Nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a institutu IIASA přináší zásadní zprávu: Pokud se budeme při plánování adaptace na sucho a horko dívat jen na svá vlastní pole, uniknou nám klíčové příležitosti. Klimatická změna totiž nehýbe jen výnosy, ale i globálními cenami a poptávkou. Informuje o tom zpravodaj CzechGlobe.

Globální kontext

Na rozdíl od většiny studií dopadů klimatu, které se dosud zabývaly střední Evropou, je výzkum zasazen do globálního zemědělského a tržního kontextu. Rozhodnutí zemědělců, co pěstovat, totiž formují nejen lokální přírodní a klimatické podmínky, ale také podoba globálního trhu. To ukazuje, že strategie založené pouze na lokálních podmínkách mohou být zavádějící. Jak autoři popisují v tiskové zprávě, například u pšenice se sice v Česku očekává pokles produkce do roku 2050 přibližně o 5 %, zároveň však poroste globální poptávka, což může zvýšit exportní příležitosti až o čtvrtinu. Autoři zdůrazňují, že pro efektivní adaptaci zemědělství i tvorbu politik je nezbytné zohlednit globální vazby. Ignorování těchto souvislostí může vést k neúčinným nebo dokonce kontraproduktivním opatřením. Přestože v Evropě může úrodnost do roku 2050 klesnout až o 25 %, Česko by podle prognóz mělo patřit mezi méně zasažené regiony, uvádí zpravodaj.

Soustředění se na pouhou soběstačnost může tak podle zpravodaje být rizikové. Pro malé, otevřené ekonomiky, jako je ta česká, je klíčem k odolnosti využívání mezinárodního obchodu, který dokáže tlumit lokální výkyvy a zvyšovat celkovou stabilitu příjmů zemědělců.

Bude klimatická odolnost nový standard trhu nemovitostí?

Jak dále informuje zpravodaj CzechGlobe, konference Šetrné budovy 2026 představila zásadní posun v uvažování celého sektoru: klimatická odolnost už není nadstandard, ale nutnost. Téměř 300 odborníků z oblasti stavebnictví, investic i technologií diskutovalo, jak přizpůsobit budovy stále výraznějším dopadům klimatické změny. Zaznělo, že sektor má k dispozici technologie i kapitál pro transformaci, klíčovou výzvou však zůstává rychlost adaptace a schopnost reagovat na rostoucí klimatická rizika.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe na konferenci upozornil na aktuální klimatickou realitu. Podle jeho dat lidstvo prošlo nejteplejším rokem v historii měření a v Česku vzrostla průměrná teplota za poslední dekádu o 2,1 °C oproti období 1961–1990. Zároveň zdůraznil změnu charakteru srážek: celkové úhrny zůstávají podobné, ale srážky se koncentrují do krátkých epizod, což zvyšuje riziko bleskových povodní i následného sucha. V reakci na tyto trendy je podle něj nezbytné plánovat budovy s ohledem na podmínky kolem roku 2050 a připravit je na extrémní teplotní zátěž. Zdůraznil také význam relevantních dat a jejích dostupnost na webu ClimRisk. Platforma nabízí rychlý a volný přístup ke klimatickým datům včetně jejich stahování, interaktivní mapy pro Česko a střední Evropu s vybranými klimatickými ukazateli, řadou proměnných, indikátorů i emisních scénářů, a poskytuje tak podporu pro reakci na klimatické výzvy nejen při plánování odolné a udržitelné výstavby. Konference tak jasně ukázala, že i budoucnost stavebnictví spočívá v systematickém začleňování klimatických dat a adaptace do návrhu i provozu budov, uvádí zpravodaj CzechGlobe.

Úvodní obrázek: Zdroj bulletin CzechGlobe