
Do soutěže o zlatou medaili je přihlášen také systém VMS Flow-Responsive Milking (VMS FRM), výrobce DeLaval, Tumba, Švédsko.
V případě robotického dojení je čas to, co nás nejvíce limituje. Ve své podstatě je denní průchodnost dána časem dojnice stráveným přímo v robotu: když je robot vytížený, každá další vteřina, kterou kráva stráví dojením navíc, se projeví jinde – narůstajícími frontami, negativním dopadem na pohyb krav, ve zvýšené potřebě nahánění dojnic, omezeným prostorem pro standardní údržbu a nečekanými situacemi.
Úprava podtlaku
V běžném nastavení bývá podtlak při dojení konstantní. Takové „univerzální“ nastavení je ve výsledku kompromis, který může omezovat rychlost spouštění mléka i celkovou efektivitu. VMS Flow-Responsive Milking (VMS FRM) využívá senzory k průběžné úpravě podtlaku podle aktuálního průtoku mléka konkrétní krávy v reálném čase, a tím tato omezení překonává. Můžeme říct, že robot „naslouchá“ krávě, a každou krávu dojí dle jejích individuálních potřeb. Srdcem FRM je adaptivní regulace podtlaku.
FRM zapadá do trendu precizního chovu dojnic a na zvíře orientovaného managementu. Systém reagující na průtok umožňuje dojit tak rychle, jak to fyziologie dojnice dovoluje, aniž by bylo ohroženo zdraví struků. Hlavní přínosy zahrnují rychlejší dojení (úsporu času), vyšší průchodnost, úplnější podojení a potenciálně i úsporu práce a nákladů. Po správném nastavení již systém nevyžaduje zásahy obsluhy.
Vyšší průtok mléka
Terénní data ukazují, že průtok mléka (kg/min) byl u VMS Flow‑Responsive Milking v průměru o 12 % vyšší než u konvenčního nastavení. Po zavedení FRM se průměrná doba dojení snížila z přibližně 6 minut na zhruba 5,5 minuty na dojnici, často i méně, což v mnoha případech představuje úsporu 30–40 sekund na jedno dojení.
Tento rozdíl lze, v závislosti na potřebách farmy, využít dvěma způsoby: zvýšit počet krav dojených na stejném robotu nebo nadojit stejné množství mléka za kratší dobu. Pokud se velikost stáda nenavyšuje, má robot jednoduše více volné kapacity. To může snížit počet krav čekajících na dojení (důležité pro volný pohyb), a současně vzniká časová rezerva pro údržbu či navádění krav. Pracovní cyklus robota se tak stává efektivnější a ušetřené minuty se během dne nasčítají.
Podle FRM údajů z terénního měření se v některých případech snížil počet skopnutí dojicí soupravy až na polovinu. To znamená méně přerušených dojení a méně času stráveného opětovným nasazováním násadců. Testy také prokázaly, že změny v nastavení podtlaku neovlivnily negativně zdraví vemene.
Závěr
Systém DeLaval VMS Flow‑Responsive Milking využívá senzorickou zpětnou vazbu v reálném čase, aby přesně přizpůsobil práci dojicího robota aktuálním potřebám každé krávy. Jde o významný krok vpřed v oblasti automatického dojení: individuální přístup zvyšuje efektivitu pro farmáře a současně zlepšuje komfort krav při dojení. Výsledkem je proces, který se dynamicky přizpůsobuje křivce průtoku mléka — rychlý, když to jde, a šetrný, když je to potřeba.*


