Semenáři státního podniku Lesy České republiky (LČR) použili jako první v Evropě k třídění semen lesních stromů rentgen. Vytřídili s ním semena jedle bělokoré, u nichž je třídění klasickými metodami nedokonalé. Třídění si zadali v Nizozemsku na zařízení, které se používá v zemědělském semenářství. Podnik plánuje, že by rentgenový třídič v budoucnu pořídil pro svůj semenářský závod v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku. Uvedla to dnes mluvčí LČR Eva Jouklová. LČR spravují téměř polovinu lesů v ČR.

Spolupráce s Masarykovou univerzitou v Praze

Na výzkumu třídění semen rentgenem lesníci spolupracovali s Masarykovou univerzitou v Brně. "V tuzemsku ani sousedních zemích není stroj s rentgenem k dispozici. My bychom ho rádi pořídili do pěti let," řekl ředitel semenářského závodu Miloš Pařízek. V současné době se cena speciálního přístroje pohybuje kolem 15 milionů korun. U jedle bělokoré se při standardních postupech nedají prázdná semena od plných zcela rozpoznat, protože jsou stejně velká i těžká. "Při dosavadním třídění na sítových strojích a gravitačních třídičkách je úspěšnost asi šedesátiprocentní, s rentgenem téměř stoprocentní. Můžeme tak maximálně využít kvalitní semena," uvedl Pařízek. Dokonalé vytřídění významně pomůže lesním školkařům, kteří ze semen pěstují sazenice. "Školkaři mají zájem o kvalitní osivo s více než devadesátiprocentní klíčivostí, protože jim to zefektivňuje výsevy a snižuje náklady na jednocení sazenic," uvedla Jouklová. K prvnímu rentgenovému třídění šla semena jedle bělokoré sebraná loni v porostech kolem Poličky na Svitavsku. "Ze 7,5 kilogramu semen jedle bělokoré se za tři čtyři roky vrátí do českých lesů asi 150.000 stromků," uvedla mluvčí. Jedle bělokorá je důležitou dřevinou při adaptaci porostů na klimatickou změnu. Díky hlubokým kořenům dobře odolává větru, snáší kolísání teplot a vlhčí i chladnější místa. Neplodí ale každoročně a porostů uznaných pro sběr semen není mnoho. Týnišťský semenářský závod vznikl v roce 1971. Potřebu semenného materiálu pro české lesnictví naplňuje asi ze 75 procent. Kvůli rychlému zalesnění ploch po kůrovci státní podnik jeho orientaci v minulých letech investicemi za desítky milionů korun změnil více na produkci semen listnatých stromů z dříve převažujících jehličnanů.*