Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, uvedl ve svém příspěvku na setkání tvůrců a uživatelů projektu InterSucho klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu.

Za horkou vlnu považují klimatologové takové období, kdy nejvyšší denní teploty vystoupí nejméně tři po sobě jdoucí dny nad 30 stupňů Celsia. V roce 2030 má být podle středního scénáře průměrná délka horké vlny v Česku šest dnů, v roce 2050 už deset. V nížinách je délka vlny přirozeně větší a může jich být v létě několik. V budoucnu by se mohly objevovat dokonce například i ve vyšších partiích Českomoravské vrchoviny, jejíž nadmořská výška se pohybuje zhruba mezi 400 a 800 metry nad mořem.

Rizika pro zemědělce

Rizik pro zemědělce skrývá taková podoba letního počasí několik. "Negativně se podepisuje na výnosech, při velmi vysokých teplotách funguje omezeně fotosyntéza. V horku jsou větší hrozbou požáry porostů. Horké vlny také zvyšují riziko rychlého vyčerpání zásoby vody v půdě a rozvoje půdního sucha, zvyšuje se riziko eroze," řekl Zahradníček. Rostliny omezují příjem živin, mohou být vystavené většímu tlaku chorob a škůdců, někteří mohou mít více generací. Hospodářská zvířata trpí tepelným stresem. Krávy kvůli tomu například méně dojí a jsou náchylnější k některým nemocem. "Všechny tyto faktory dopadají nepříznivě na ekonomiku zemědělství a ve výsledku tak i na cenu potravin," řekl Zahradníček.*