Změnám klimatu se zemědělci museli přizpůsobovat vždy. Agrotechnické postupy budou muset upravit i v důsledku současného oteplování. Především to bude znamenat lepší péči o půdu, nejspíše i změnu spektra pěstovaných plodin. Jak by se mohli zemědělci s problémy vypořádat, prozradil Ing. Pavel Růžek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.

Tak jak se mění podmínky pro pěstování rostlin?
Kvůli klimatické změně se postupně otepluje. Proto je v některých oblastech čím dál větší problém se škůdci, ale hlavně nám často chybí voda, přestože množství srážek za rok je stejné. Problémy máme ale i s cenou komodit, nejvíce u řepky, kde rostou vstupy, protože udržet ji bez škůdců je velmi obtížné. Její cena ale stagnuje, případně klesá. Bude potřeba hledat nějakou náhradu, ale zrovna za řepku ji zatím nejsme schopni najít.

Jak by na změny podmínek měli zemědělci reagovat?
Do budoucna bude udržitelný takový zemědělec, který dokáže zadržet vodu v půdě. Ta bude podle předpovědí klimatologů přicházet více v přívalových srážkách a v době vegetace většiny plodin jí bude méně než v současné době. Zemědělci musí udělat vše proto, aby udrželi uhlík v půdě, například s pomocí konzervačních technologií. Uhlík souvisí se zadržením vody a pokud půda nebude vodu vsakovat, bude odtékat z povrchu už na mírném svahu. To je pro zemědělce neudržitelné. Dále budou muset více pěstovat C4 plodiny, které na jednotku sušiny spotřebují méně vody.

Co konkrétně by měl zemědělec udělat, aby vodu zadržel na svých pozemcích?
Řešili jsme to u širokořádkových plodin jako jsou třeba brambory, cukrovka či kukuřice, které jsou z pohledu zadržení vody problematické. Pozitivně se nám u hrůbků brambor osvědčilo vytváření důlků. Podobně i v meziřadí kukuřice či cukrovky. Pod důlky, které zadrží vodu, ukládáme hnojivo, zásah může být spojený například s plečkováním. Řada zemědělců ukládá hnojivo do půdy lokálně nebo zonálně do meziřádku, třeba ke kukuřici. Musíte k němu ale přivést vodu. Pokud je jí málo, nacházíme ještě po sklizni kukuřice vysoký reziduální obsah dusíku, který byl aplikovaný po přihnojení třeba v šesti lístcích. Hnojivo se může dávat co nejblíž k rostlině tak, aby neohrozilo klíčení. Kukuřice si stahuje hodně vody ze srážek listy ke stonku a omezuje množství vody, které jde do meziřadí. Bude potřeba upravovat stávající technologie a více se bude rozšiřovat také strip till. Vše ale záleží na tom, zda nebude zakázán glyfosát, protože bez něj budou mít konzervační technologie a postupy pro šetření půdní vody problém. Zákaz glyfosátu by znamenal větší ztráty uhlíku z půdy, protože bychom ho museli nahrazovat opakovanými mechanickými zásahy. A to nás stojí vodu a uhlík. Často to diskutujeme u ekologického zemědělství, kde se více plečkuje a kypří půda, protože se nepoužívají herbicidy. To přináší často vyšší emise CO2 než v konvenčním zemědělství.*