V malé obci Krychnov u Kolína se rozprostírají pozemky rodinné farmy Korábkových. V současnosti dosahuje výměra zemědělské půdy statku zhruba 127 hektarů. Zaměřují se především na rostlinnou výrobu a v menší míře se věnují chovu prasat. Na polích pěstují především ozimou pšenici, řepku, mák, hrách, pelušku, inkarnát a kostřavu červenou. Ječmen a tritikale mají jen pro vlastní potřebu na krmení. Pěstují také meziplodiny, které zkoušejí i v pokusech, a ověřují nové pěstitelské technologie. Agronomické práce zastává majitel statku Ing. Vít Korábek.

Farma leží na okraji Polabské nížiny v mírně zvlněném terénu v nadmořské výšce kolem tří set metrů. Zhruba na sedmdesáti procentech výměry jsou velmi úrodné středně těžké černozemě a na zbytku se nacházejí těžší hnědozemě. Píše o tom v Úrodě č. 12/2025 Ing. Hana Honsová, Ph.D.
S rozsáhlými pokusy nejen s meziplodinami se seznámila zemědělská veřejnost na polním dnu. Akci uspořádala firma Seed Service s. r. o. Pokusy pro pořadatelskou společnost vyhodnocuje manželka agronoma Ing. Eva Korábková.
V pokusech zkoušeli dvě varianty zakládání porostů meziplodin. Jednalo se o setí secím strojem do strniště bez přípravy půdy a zakládání porostů do podmítky. Porosty meziplodin založili 13. srpna. Příchozí si mohli prohlédnout i techniku vhodnou na zakládání porostů meziplodin a řepky s pomocnou plodinou.

Výhody meziplodin

Ing. Korábková vysvětlila, proč je dobré pěstovat meziplodiny. V první řadě jde o zlepšující plodiny a přerušovače úzkých obilních sledů. Bobovité druhy zařazené ve směsích díky symbióze s hlízkovými bakteriemi na kořenech poutají vzdušný dusík. Mnohé druhy uvolňují živiny pro pěstované plodiny ze špatně dostupných forem.
K dalším pozitivům pěstování meziplodin náleží potlačování plevelů, což umožňuje snížení používání herbicidů. Díky podpoře přirozených nepřátel lze omezit používání insekticidů i fungicidů Mnohé druhy zařazené jako meziplodiny totiž vykazují fumigační nebo antinematodní účinky.
Zásadní význam má omezení eroze po sklizni hlavní plodiny v meziporostním období i zlepšení vsakování vody do půdy. Nadto se vláha také lépe zadržuje v půdním profilu. Pěstováním meziplodin se narušuje vrchní utužená vrstvička půdy a vytváří se požadovaná drobtovitá struktura. Výrazně se omezuje erozní činnost. Také se snižuje riziko vyplavování nitrátů z půdy. Meziplodiny mohou vhodně doplnit krmivovou základnu. Nadto zvyšují biodiverzitu a poskytují potravu i úkryt pro hmyz, ptactvo i drobnou zvěř, popisuje autorka.*

Úvodní snímek: Nektarodárný úhor má několik variant Foto Hana Honsová