Výsledky žní obilnin v Pardubickém kraji jsou v letošním roce lepší než loni, přestože sklizni nepřálo počasí. Průměrný výnos dosáhl téměř sedm tun na jeden hektar, což je meziročně víc o jednu tunu. Výkupní ceny ale klesají. Novinářům to řekl viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha.

"Navzdory avizovaným zprávám o horkých měsících nám červenec propršel. Kytky to zvládly. Radost z výnosů nám kazí zejména výkupní ceny," řekl Říha. Před válkou na Ukrajině v roce 2019 kupci platili za tunu pšenice 5000 korun, letos je 4000 korun, a to musí mít zemědělec štěstí, že našel slušného odběratele, uvedl Říha.

Pokles výkupních cen

U řepky byla podle něj situace z pohledu klimatu horší. Kromě klesajících výkupních cen kvůli nestandardním výkyvům počasí pole mnohem víc napadají škůdci. "Říkali jsme, že se to z teplejších (oblastí) k nám nedostane, ale mýlili jsme se. Proti škůdcům není chemické obrany a zároveň jarní mrazíky způsobily, že výsledky jsou na průměrné úrovni," řekl Říha. Letošní průměrný výnos řepky je přes tři tuny z hektaru, což je z pohledu dlouhodobého pohledu podprůměrné. Loni byl mnohem horší rok, výnos činil přes dvě tuny, předloni více než 3,2 tuny z hektaru.

Ubývá živočišné výroby

V Česku jsou přebytky rostlinné produkce, ale je to z toho důvodu, že ubývá živočišné výroby, proto farmáři nepotřebují tolik krmiva pro zvířata. Pro zemědělské podniky, které se věnují jenom rostlinné výrobě, je podnikání je složitější. "Podniky založené na rostlinné výrobě mají ekonomické problémy. Jim chybí pravidelný cash flow," řekl místopředseda Zemědělského svazu a předseda Zemědělského družstva Sloupnice Jaroslav Vaňous.

Pokud by se zemědělci chtěli vrátit k živočišné výrobě, aby byli ekonomicky rentabilnější, je to takřka nemožné, nikdo nechce být obtěžován hlukem zápachem, vepřín nikdo nikde neschválí, uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.*