Podle aktuálního zpravodaje Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je vzhledem k výrazným srážkám v posledních deseti dnech půdní vlhkost v povrchové vrstvě na většině území Česka vysoká. Španělsko zažilo nejdelší a nejintenzivnější vlnu veder v dějinách, která trvala 16 dní a přinesla teplotní anomálii +4,6 °C. V EU bylo letos do atmosféry vypuštěno více než 39 milionů tun CO₂. Tyto zásadní informace shrnuje tým Intersucho ve svém týdenním bulletinu.

Stav půdního sucha

Výrazné až výjimečné (lokálně extrémní) sucho je podle bulletinu v současné době v rámci Evropského regionu Clim4Cast patrné pouze v hlubší vrstvě 0–200 cm (mapy) a to stále v severozápadní části Německa, ve východní části Polska a dále také v jižních částech Evropy (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, dále v zemích podél Jaderského moře), kde se v dalších devíti dnech bude sucho dále prohlubovat a bude postupně zasahovat i do Srbska a Rumunska. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se sucho nevyskytuje, vyjma jižních oblastí Evropy (jih Itálie, Řecko, Bulharsko a jižní oblast Rumunska).

Srážky a teploty: Česká republika

V uplynulých deseti dnech spadlo na čtvrtině území republiky více než 70 mm. Naopak pouze na 9 % území republiky napršelo méně než 30 mm/10 dnů. Pršelo více na Moravě než v Čechách. Toto období lze tedy hodnotit jako srážkově relativně bohaté. Denní teploty vzduchu se v posledním týdnu pohybovaly mezi 18–23 °C, uvádí bulletin.

Stav půdního sucha: Česká republika

Vzhledem k výrazným srážkám v posledních deseti dnech je půdní vlhkost na většině území republiky velmi vysoká, a to hlavně v povrchové vrstvě do 40 cm (H1). S výjimkou západní části území je prakticky plně nasycena. Hlubší vrstvy (H2) mají stále půdní vlhkost nižší, ale pouze na západě republiky je to méně než dlouhodobý průměr (období 1961–2015). Dá se podle zpravodaje konstatovat, že zhruba na 70 % území republiky je více půdní vláhy, než je obvyklé.

Biotická a abiotická rizika v zemědělství

Jak dále zpravodaj informuje, aktivita škůdců a infekční tlak chorob nadále ustupují. Přetrvává přelet dřepčíků letní generace (úvodní mapa), migrace dřepčíka olejkového do porostů řepky se očekává až s počátkem sklizně kukuřice. V porostech cukrové řepy stále hrozí vysoké riziko šíření skvrnatičky řepné. Ve chmelařských oblastech je vysoké riziko rozvoje plísně chmele a ve vinařských oblastech hrozí vysoké riziko líhnutí housenek třetí generace obaleče mramorovaného, na jižní Moravě vysoké či mimořádné riziko rozvoje padlí révy.*