
Letošní sezóna řepky olejky je v České republice mimořádně náročná a podle červnových odhadů může přinést ještě horší výsledky než loňský, historicky nejnižší výnos. Přesto přední odborníci vyzývají pěstitele k vytrvalosti. Řepku totiž i přes současné potíže považují za klíčovou plodinu s rostoucím významem na trhu. Na výstavě Naše pole jsme oslovili doc. Petra Baranyka ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), abychom získali jeho pohled na současnou situaci a budoucí výzvy.
„Celková úroveň pokusných parcel napříč plodinami na výstavě Naše pole byla letos výrazně lepší než v předchozích letech,“ uvedl doc. Baranyk. Připomněl také dlouholetou účast SPZO na této akci. „Na začátku jsme vždy řešili problém, které odrůdy řepky vůbec ukázat, protože naší hlavní aktivitou je právě její pěstování. Postupně jsme se začali věnovat i sóje, tradičně děláme také slunečnici, ale v porovnání s řepkou jde o plodiny plochou pěstování spíše menší. Řepka je pro nás vlajkovou lodí,“ informoval.
Zlom v přístupu k prezentaci odrůd přišel před pěti až šesti lety, kdy SPZO začal představovat nejúspěšnější odrůdy z poloprovozních pokusů i ze zkoušek odrůd ze společného evropského katalogu. „Letos mohli návštěvníci v Nabočanech vidět to nejlepší, co jsme sklidili v loňských pokusech – tři vítězné odrůdy z áčkového sortimentu – Batis, Condor, Dominator, a tři odrůdy ze sortimentu B – ES Capello, Nebraska, Lessing,“ vyjmenoval doc. Baranyk.
Doplnil, že obvykle přidávají i dvě nejúspěšnější odrůdy z evropského sortimentu, ale letos byla vyseta pouze odrůda Lid Ultimo. Druhou odrůdu firma stáhla z interních důvodů těsně před setím.
Loňský celorepublikový výnos 2,74 t/ha byl nejhorší za posledních dvacet let a zdál se být bodem, od kterého se lze odrazit. Bohužel letošní rok tolik optimismu nepřináší.
Podle doc. Baranyka je na vině kombinace pěti až šesti negativních faktorů: únorové mrazy kolem –15 °C, opakované mrazíky v březnu, dubnu a květnu, výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami (přes den nad 20 °C, v noci pod nulou) v březnu a dubnu, dlouhodobé sucho s úrovní srážek jen 65–70 % normálu a také blýskáček řepkový, jehož populace jsou již značně rezistentní vůči běžným insekticidům.
„Každý z těchto faktorů sám o sobě by katastrofu nezapříčinil, ale jejich kombinace způsobila, že na mnoha místech byly porosty s pouhou polovinou obvyklého počtu šešulí. V extrémních případech žádné, protože blýskáček poupata zničil dříve, než stihly vykvést,“ uvedl odborník na řepku. Dodal, že stovky hektarů řepky byly letos na jaře zaorány, což je v dubnu velmi neobvyklé. „Celkový stav porostů zdaleka není tak dobrý, jak se na začátku jara zdálo. Letos to nebude úspěšná sezóna,“ konstatoval.
Navzdory nepříznivé situaci má doc. Baranyk pro pěstitele jasný vzkaz: u řepky vytrvejte! „Evropa potřebuje velké množství řepky, ale nedokáže si ho sama vypěstovat. Chybějící objemy se dovážejí hlavně z Ukrajiny a Austrálie, dovoz z Kanady omezuje pěstování GMO řepky, kterou EU neakceptuje. Poměr mezi produkcí a spotřebou bude pravděpodobně ještě horší než v minulých letech,“ uvedl zástupce SPZO.
Současné ceny řepky (12 500–13 000 Kč/t) nejsou pro pěstitele příliš atraktivní, ale doc. Baranyk očekává jejich výrazný růst. „Po zahájení sklizně v Evropě se ukáže, že produkce bude horší, možná výrazně horší, než nyní předpovídají burzovní společnosti. Proto není důvod na tuto plodinu zanevřít. Ti, kteří vydrží a prodají až po sklizni, nebo ti, kteří budou mít řepku příští rok, mohou dosáhnout na výrazně lepší realizační ceny,“ uzavírá doc. Petr Baranyk ze SPZO.
Další informace naleznete v týdeníku Zemědělec.*
Úvodní foto: Pěstitelé, kteří vydrží a prodají řepku až po sklizni, nebo ti, kteří ji budou pěstovat příští rok, mohou dosáhnout na výrazně lepší realizační ceny, řekl doc. Petr Baranyk ze SPZO Foto Jana Pančíková