Zemědělská a. s. Spálov hospodaří v oblasti Oderských vrchů s nadmořskou výškou zhruba 550 m. Společnost byla založena v roce 1997. Vznikla transformací JZD Průkopník ve Spálově, odkud si pracovní zkušenosti přinesl i předseda představenstva Josef Stoklas starší. V průběhu let farma prošla a stále prochází postupnou modernizací. Svůj „osobní vklad“ do jejího rozvoje přidal Josef Stoklas, když zde jako hlavní zootechnik před pár lety nastoupil jeho syn Josef Stoklas mladší. Spolupráce jim pěkně funguje a přináší výsledky.

Zemědělská a. s. Spálov hospodaří na 1295 ha, z nichž je část pozemků vlastních a část pronajatých. Pěstují především plodiny pro zajištění krmivové základny pro skot a na zbývající výměře tržní produkci. Podle Josefa Stoklase staršího patří v letošním roce zhruba 300 ha uvedených ploch trvalým travním porostům, 80 ha jetelotrávám, 90 ha kukuřici, 130 ha ozimé řepce, 220 ha pšenici, o 250 ha se dělí ječmen ozimý a jarní, na 100 ha rostou další obilniny a na 40 ha trávy na semeno kostřavy, lipnice, jílky a jetel inkarnát.

Na menší výměře pěstují také brambory, na části pozemků je úhor.  Na moji otázku, jestli se nehádají zootechnici s agronomem, co zasít, co jak a kdy sklidit, jestli koupit nový traktor nebo krmný vůz, odpověděl Josef Stoklas starší: „Špičkujeme se s agronomem jako v každém podniku. Ráno máme rychlou poradu, kde všichni vzneseme své požadavky a řešíme, co je nutné ten den udělat. Výhoda akciové společnosti je, že jsme v podniku finančně i pracovně zainteresováni, tak musíme i společně fungovat.“ 

Z červených na holštýnky

Ekonomika živočišné výroby je postavena na prodeji mléka holštýnského skotu. Po vzniku akciové společnosti ve Spálově zvažovali, jakým směrem se vydat – jestli se zaměřit na chov masných plemen skotu, nebo se orientovat výhradně na produkci mléka. Nakonec se rozhodli pro převodné křížení původního stáda českého strakatého skotu na černostrakatého holštýna a mléčnou produkci. V tuto dobu se rekonstruovaly všechny stáje na volné ustájení.

Před rekonstrukcí produkční stáje v roce 1999 chovali přibližně 600 dojnic. Po její realizaci došlo k optimalizaci kapacity a počet dojnic se ve stádě ustálil zhruba na 350 kusů. Opačným vývojem prošla mléčná užitkovost. Zatímco před rekonstrukcí a změnou plemene se roční nádoj pohyboval kolem 3000 l, na jaře letošního roku činil 11 500 l.

Plné znění článku si můžete přečíst v Našem chovu 9/2025*