V Dolních Dunajovicích se nedávno sešli odborníci z České republiky, Rakouska, Slovenska a Maďarska, aby si vyměnili zkušenosti se zaváděním prvků chytrého zemědělství (smart farming) v ochraně plodin. Hlavním cílem je minimalizace rizik pro životní prostředí a posun k udržitelnějšímu a efektivnějšímu hospodaření . Seminář „Pohled přes hranice“ navázal na témata precizního zemědělství a rostlinolékařství, s důrazem na potřebu rychlého transferu know-how.

O zkušenosti s provozem autonomních robotů pro mechanické odplevelování se podělil Franz Handler z rakouského HBLFA Francisco Josefinum. Představil dva typy robotů:

• Farmdroid FD20: Elektricky poháněný solárním panelem a baterií, s vysokou přesností RTK-GNSS. Umožňuje jak setí, tak precizní plečkování mezi řádky i v řádku díky zaznamenávání polohy semen. Je vhodný pro plodiny jako cukrová řepa, anýz nebo cibule.

• Farming GT: Poháněný benzinovým motorem s pohonem všech kol. Využívá kamerové rozpoznávání rostlin a otočné plecí nástroje pro práci v řádku. Je určen pro široké spektrum až 80 plodin a snižuje neobdělanou plochu z 15 % na pouhých 7 %. Tyto roboti představují inovativní řešení s potenciálem výrazně snížit potřebu ruční práce a zlepšit efektivitu plečkování. Jejich nasazení však vyžaduje pečlivou přípravu pole, digitální správu a dostupnost obsluhy.

Rakouská praxe smart farming ve třech krocích

Thomas Schmidt z ÖAP, Agropan, představil rakouský přístup k chytrému zemědělství ve třech evolučních krocích:

• Smart farming 1.0 (efektivita práce): Zaměřuje se na maximalizaci pracovní efektivity a snížení zátěže pro řidiče. Klíčové jsou GIS-podporované systémy řízení traktoru (automatické řízení, vypínání sekcí, monitorování), které snižují překryvy, spotřebu vstupů a zlepšují dopad na životní prostředí.
• Smart farming 2.0 (agronomická efektivita): Cílí na zvýšení rostlinné efektivity řízením spotřeby zdrojů, například pomocí aplikačních map (offboard). Technologie spot sprayingu (bodového postřiku) podle mapy výrazně snižuje spotřebu herbicidů, fungicidů a růstových regulátorů. Důležité je i řízení pomocí senzorů a kamer (onboard).
• Smart farming 3.0 (efektivita řízení): Propojuje dronové mapování, půdní a rostlinné senzory a on-line lapače škůdců (např. MagicTrap) do jednotného datového toku pro včasný a zdůvodněný zásah, optimalizuje získávání, zpracování a dokumentaci dat. Schmidt zdůraznil, že precizní aplikace živin a pesticidů zlepšuje uhlíkovou stopu a výnosy. Upozornil však na výzvy jako přetlak dat, náklady na jejich zpracování a právní odpovědnost algoritmů.

Drony v zemědělství a jejich potenciál a rizika

Dr. Gábor Tarcali, Ph.D., z Hunkamara v Maďarsku, hovořil o rychlém rozvoji využití dronů (UAV) pro cílené aplikace pesticidů, hnojiv či biostimulantů. Drony se uplatňují pro monitoring porostů i pro přímou aplikaci přípravků, zejména na těžko přístupných pozemcích. I přes technologický pokrok je v Maďarsku, stejně jako v celé EU, legislativa značně omezující. Zásadní bezpečnostní výzvou zůstává riziko úletu kapek, které při nevhodných povětrnostních podmínkách mohou poškodit sousední plodiny. Dr. Tarcali to ilustroval soudním případem z roku 2022, kdy postřik slunečnice poškodil přilehlou plantáž křenu kvůli nelegálnímu a neschválenému použití látky. To podtrhuje nutnost jasných podmínek pro certifikaci techniky, školení obsluhy a povolování přípravků.

Precizní technologie postřiku pro snížení spotřeby

Doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, představil projekt „SmartSpray“, zaměřený na plošně diferencované aplikace přípravků na ochranu rostlin. Reaguje na heterogenitu pole, kde tradiční metody vedou k neefektivnosti a zátěži pro životní prostředí. Jádrem precizního postřiku jsou technologie jako Pulse Width Modulation (PWM) pro regulaci průtoku trysek a systém SeleJet pro konzistentní tlak a variabilní dávkování (VRA) na základě map nebo senzorů plodin. Hlavní výhody zahrnují sníženou spotřebu chemikálií, úsporu nákladů a snížení dopadů na životní prostředí. Rychle se rozvíjejí systémy „on-the-go“ jako See & Spray (John Deere) nebo ecorobotix ARA, které využívají kamerové systémy pro okamžitý bodový postřik s potenciálem snížit spotřebu pesticidů až o 97 %.

Více informací naleznete v Úrodě č. 9/2025 na str. 65–67. *

Úvodní foto: Farmdroid FD20 je navržen jak pro setí, tak pro plečkování. Je elektricky poháněn solárním panelem a baterií a pro navigaci využívá RTK-GNSS systém s vysokou přesností. Je vhodný pro plodiny jako jsou cukrová řepa, anýz nebo cibule Foto Franz Handler