Automatizační prvky pronikají do zemědělské techniky stále více. A byť v traktorech ještě sedí obsluha, některé jsou vybaveny tak, že (pokud se nevyskytne nenadálá situace) traktorista už nemá moc co na práci. A v jednom takovém traktoru jsem se mohl svézt. Musím říci, že jsem asi poprvé odmítl nabídku na to sednout si za volant, protože řízení traktoru i připojené plečky bylo zcela automatizované (včetně otáček na souvrati), a tak bych stejně neměl co dělat.

Asi vás bude zajímat, o jakou soupravu se jednalo. Šlo o předváděcí traktor John Deere 6R250 s osmiřádkovou automaticky naváděnou plečkou Bednar Row-Master RN6400 Profi jezdící toho času nedaleko Vlčí Habřiny na Pardubicku na pozemcích Josefa Čermáka z Vyšehněvic. Tomu na 21 hektarech kukuřice nezabral postřik herbicidu, a tak vyzkoušel možnost mechanické likvidace plevelů. A s prací plečky byl spokojen. Původně měl totiž obavy, jak se traktor a plečka udrží v řádku, ty ale byly zbytečné. Přesná navigace traktoru i kamerové navádění plečky navíc vybavené sekční kontrolou zajistily precizní práci a při jízdě v řádku nedocházelo k žádnému poškození rostlin kukuřice. Zato plevele byly likvidovány velmi dobře, a to s využitím trojice radliček v každém meziřádku. Jedinou nevýhodou práce byly široké souvratě, v nichž se traktor musel otáčet, a to i přes použití automatické otočky znamenalo poškození rostlin kukuřice. Pokud by však bylo plečkování v plánu již při zakládání porostu, určitě by souvratě byly založeny jinak.

Základní předpoklady

Udržet traktor i plečku v meziřádcích kukuřice, a ještě dosáhnout dobrého efektu plečkování znamená přesné setí podle GPS. To bylo na pozemku u Vyšehněvic splněno, byť nebyla použita nejvyšší preciznost navádění, kterou u značky John Deere představuje systém AutoPath. Ten využívá přijímací antény nejen na traktoru, ale i na secím stroji a tím se dosáhne dostatečné přesnosti na to, aby se plečka obešla i bez vlastního navádění (samozřejmě je nutné zachovat stejný záběr secího stroje jaký má plečka). Pokud je porost nasetý jen podle GPS na traktoru, je lépe použít též kamerový systém plečky a její boční posuv. A ten jsem mohl se zájmem i pozorovat. Stejně jako bylo zajímavé sledovat, jak se jednotlivé sekce plečky automaticky zvedají při dojíždění na souvrať. Na ní přišla ke slovu i automatická otáčka. Tu je možno nastavit do sousedního záběru, či jeden vynechat. Z pohledu přejetých rostlin to asi bude vycházet podobně, protože při najíždění ob řádek je zatáčení pozvolné, ale dráha otáčky delší, při člunkovém způsobu na navázání do sousedního záběru si traktor stejně musí najet, takže se až tolik dráhy neušetří.

Automatická otáčka

Vpravdě automatická otáčka na souvrati na mě zanechala velký dojem, neb ač John Deere a i další výrobci traktorů tento systém nabízejí, dosud jsem neměl možnost vidět jej v praxi. Traktor před dojetím na souvrať zpomalí, postupně se zvednou sekce plečky a pak následuje otáčka, přesné najetí do dalšího záběru a přesné spuštění sekcí. Přesné najetí, to musím zdůraznit, protože traktor má na kolech dvojmontáže, což by v případě nepřesnosti přineslo dvojnásobně vyšší škodu. Nic takového se však nekonalo.

Plynulému otáčení napomáhá i uložení dvojmontáží na kolech přední nápravy, které nejsou spojeny napevno, ale vnější kola se mohou volně otáčet, což šetří porost, pneumatiky i diferenciál.

Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2025.*