Aktuálně je možné na řadě ploch ozimých plodin zaznamenat významné projevy sucha (především v porostech obilnin). Od 19. týdne jsou patrné plošné projevy poškození řepky kombinací faktorů. Ty se projevují silnou redukcí šešulí. Na pšenici se objevují silnější příznaky padlí a septoriové skvrnitosti. V ječmenech byly detekovány v posledních dvou týdnech silná napadení listovými skvrnitostmi a rzí ječnou. Informuje o tom Rostlinolékařský portál.

Vládne sucho

Jak zdůrazňuje, v ČR momentálně vládne sucho. V uplynulém týdnu (11. 5. – 17. 5. 2025) jsme byli nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale se změnou a následující tlakovou níží se objevily i významnější srážky. Od středy do neděle bylo tedy mírně deštivější počasí. Nejvíce napršelo na horách na severu ČR, a to většinou okolo 30 mm/týden. Na Českomoravské vrchovině to bylo okolo 15–20 mm/týden. Bohužel na zbytku republiky připadlo jen do 10 mm/týden. S příchodem tlakové níže se i ochladilo. Více o aktuální situaci sucha v ČR se lze dozvědět na webu Intersucha nebo ČHMÚ.

V pšenici choroby i kohoutek

Vývoj v porostech pšenice odpovídá rozmezí BBCH 45–55. Na rostlinách se objevují příznaky padlí na patách stébel. Tlak původce septoriové skvrnitosti (Septoria tritici) je na většině lokalit i přes výrazné sucho vysoký. V porostech střední Moravy se objevují v silnější intenzitě imaga a larvy kohoutků (převážně černého), informuje dále RL portál.

V ječmeni zejména choroby

V ječmenech, které se pohybují ve fázi BBCH 60–69, je podle RL portálu možné pozorovat příznaky hnědých skvrnitostí (Rhynchosporium secalis a Pyrenophora teres) a padlí. Místy se objevuje v porostech též infekce rzí ječnou.

Kombinace stresových faktorů v řepce

Řepka podle aktuality RL portálu čelí v letošním roce kombinaci několika stresových faktorů, které významně ovlivní výnosový potenciál. Jarní mrazy, vysoký tlak blýskáčka řepkového a fytotoxicita herbicidních reziduí stojí za zřejmou redukcí tvorby šešulí. Většinou se jednalo o kombinaci mrazu a pomalého vývoje květů v následujících týdnech, které umožnily blýskáčkům delší aktivitu. Místy nebyla ochrana díky silné rezistenci účinná. Na redukci tvorby šešulí se podílí i další faktor, a to totální poškození stonků larvami krytonosců (především čtyřzubého). To lokálně představuje i 100 %.

Aktuální informace o výskytu škodlivých organismů můžete sledovat na Rostlinolékařském portálu v záložce Mapy výskytu pro ječmen, pšenici a řepku.*

Úvodní fotografie: Poškození řepky kombinací různých faktorů na Příbramsku a Písecku Foto A. Šandera

Mapa aktuálního stavu sucha v České republice Zdroj portál intersucho.cz