Klimatická změna už není otázkou budoucnosti – zásadním způsobem ovlivňuje české zemědělství. Podle odborníků dochází k přesunu výrobních oblastí, mění se sezónní rytmus přírody a zvyšuje se četnost extrémních jevů, zejména sucha. Zatímco tradičně nejproduktivnější nížiny ztrácejí kvůli nedostatku vody svůj výnosový potenciál, střední polohy v nadmořské výšce 400–600 m zaznamenávají díky mírnému oteplení dočasný růst produktivity.

Zemědělci čelí nejen klimatickým výkyvům, ale i důsledkům teplotního stresu, posunu vegetačních fází a nárůstu počtu generací škůdců. Například zavíječ kukuřičný se na jižní Moravě běžně vyskytuje ve dvou generacích ročně, což dříve nebylo myslitelné. Oteplení urychluje rašení i kvetení plodin a zvyšuje riziko poškození jarními mrazy.

Voda jako limitující faktor

Odborníci upozorňují, že sucho bude v následujících desetiletích dominantním rizikem. Pokud se nesetkají příznivé srážkové podmínky – co do množství i rozložení – bude výskyt sucha každoroční realitou. V roce 2024 dosáhla průměrná teplota v ČR rekordních 10,3 °C, ale sucho se neprojevilo právě díky rovnoměrnému rozdělení srážek.

Zemědělství přitom může hrát klíčovou roli i v mitigaci dopadů klimatické změny díky potenciálu vázat uhlík – především prostřednictvím půdy.

Šance pro vinnou révu

Přes řadu negativních dopadů existují i příležitosti. Jedním z příkladů je vinná réva, která díky své suchovzdornosti a hlubokému kořenovému systému reaguje na změnu klimatu pozitivně – otevírá se prostor pro nové oblasti pěstování i zavádění teplomilnějších odrůd.

Změna klimatu tak přináší nové výzvy i šance. Pro zemědělce však zůstává zásadní: přizpůsobit technologie, hospodaření i strategii – včas a v souladu s realitou, která přichází.*

Rozhovor na téma klimatické změny s agrometeorologem a bioklimatologem prof. Ing. Zdeňkem Žaludem, Ph.D., sledujte zde.